Byl u premiéry slovenských hokejistů na mezinárodním poli, nechyběl při prvním startu Slovenska v elitní skupině MS a výrazně přispěl k historickému zlatu Slováků na MS 2002. Mezitím zářil i v NHL, kde se po vlažném začátku propracoval mezi nejuznávanější kanonýry celé soutěže, během výluky potvrdil své kvality i v pražské Slavii. Tím vším se křídelní útočník Žigmund Pálffy, který dnes slaví padesátiny, zařadil mezi nejvýraznější postavy slovenského hokeje. Kariéru přerušil v roce 2006 a ukončil v roce 2013. V roce 2019 byl zařazen do Síně slávy Mezinárodní hokejové federace (IIHF).
V NHL odehrál za New York Islanders, Los Angeles a Pittsburgh 684 zápasů s bilancí 713 bodů 329 branek a 384 asistencí. V play off přidal ve 24 duelech devět gólů a 10 přihrávek.
Největších úspěchů dosáhl »Žigy« se slovenskou reprezentací, jejíž dres oblékl na pěti světových šampionátech a dvou olympiádách. Na MS 2002 ve švédském Göteborgu se podílel na historickém zlatu, o rok později si z Finska odvezl bronz. V témže roce vyhrál kanadské bodování celého šampionátu, což se mu povedlo i na OH 1994 v Lillehammeru.
Slovenský Jágr
První hokejové krůčky udělal Pálffy v rodné Skalici, coby osmnáctiletý vtrhnul na prvoligový led v dresu Nitry. Ta se sice mezi federální elitou neudržela, ale po nadějném kanonýrovi sáhla Dukla Trenčín. V jejích barvách bývalý kuchařský učeň dvakrát po sobě ovládl kanadské bodování a v roce 1992 se radoval z titulu mistra ČSFR. O rok dříve si zahrál i na Kanadském poháru, o start na OH 1992 ho připravily potíže s ramenem.
Do zámoří odcházel v roce 1993 s pověstí slovenského Jágra, avšak v dresu New York Islanders, kteří ho draftovali jako 26. v pořadí, se dlouho nemohl prosadit. Průlom přinesla až sezona 1995/96, ve které »Baron« Pálffy zaznamenal 43 branek a 87 bodů. O rok později nasbíral i díky spolupráci s někdejším parťákem z juniorské reprezentace Robertem Reichlem ještě o tři body více a definitivně se zařadil mezi špičková křídla zámořské soutěže.
Na olympiádě v Naganu 1998 jen bezmocně sledoval, jak slovenský tým vypadl už v kvalifikaci, v níž hráči z NHL nemohli nastoupit. Poté se rozhodl sám stávkovat, neboť nepobíral plat odpovídající jednomu z nejlepších střelců NHL. Výsledkem jeho požadavků a špatné finanční situace klubu byla výměna do Los Angeles.
Pár snů a rozchod
I v barvách Kings se Pálffy brzy vypracoval na jednu z největších hvězd týmu. Přední stránky novin plnil i Pálffyho vztah s úspěšnou atraktivní hnědovláskou Zorou Czoborovou, avšak po několikaleté známosti se slovenský »pár snů« rozešel ve zlém. Později byl ženatý s moderátorkou Andreou Belányiovou.
V ročníku 2003/04 odehrál Pálffy pouze 35 zápasů, o zbytek sezony ho připravila operace zraněného ramena. Během výluky NHL bavil Pálffy diváky v Čechách i na Slovensku coby hráč Slavie, respektive Skalice. Po ukončení výluky podepsal tříletou smlouvu s Pittsburgem, avšak neutuchající bolesti ramena mu vystavily v roce 2006 dočasnou stopku. Po odchodu ze zámořské ligy si udělal v sezoně 2006/07 ze zdravotních důvodů roční pauzu, po níž se k hokeji vrátil v dresu rodné Skalice. Znovu pak nehrál v ročníku 2010/11 a ukončil kariéru v roce 2013.
(koz, čtk)