Trenér českých hokejistů Kari Jalonen si pochvaloval, že tvrdá práce přinesla nakonec kýženou odměnu. Ačkoliv byl u týmu jen necelého čtvrt roku, povedlo se mu ukončit desetileté období, kdy Češi usilovali o cenný kov marně. Dvaašedesátiletý kouč věří, že úspěch pomůže celému českému hokeji a také návratu úspěšných časů.
Když byl Jalonen požádán, aby se ohlédl za uplynulými měsíci a celým šampionátem ve Finsku, zhluboka se nadechl. »Já si především teď musím dát pauzu,« hlásil s úsměvem.
»Opravdu si musím trošku odpočinout. Pracoval jsem teď devět týdnů v režimu 24/7. Já prostě jen věřím tomu, že k úspěchu dojde tým, který tvrdě pracuje. Nic nepřichází samo a snadno. Věděl jsem, že ze všeho nejvíc musíme hlavně tvrdě pracovat. A pak může přijít nějaký úspěch,« prohlásil Jalonen.
Je to něco speciálního!
»Mám za sebou devět týdnů, kdy jsem s těmi kluky pracoval. Nejdříve jsem si potřeboval udělat nějaký obrázek o hráčích v extralize, pak tu byli hráči z NHL… Potřebuju teď trochu zklidnit emoce a taky si vzít suchou košili,« dodal uznávaný kouč, který v kabině neunikl oslavné sprše.
Sám přiznal, jak byl šťastný, když viděl slavící tým. S medailí přišlo potvrzení, že se všechna tvrdá práce vyplatila. »Byla to neuvěřitelná cesta celého týmu. První věc, která mě teď napadá, je, že ti hráči jsou vzory pro mladé hokejisty v Česku. Doufám, že tato medaile přinese něco pro ně, pro mladé hokejisty. Uvidí, že hráči, kteří jsou jejich idoly, získali medaili na mistrovství světa,« konstatoval Jalonen.
»Je to něco speciálního. Vím, že jste čekali deset let. A moc dobře vím, jak je to dlouhá doba. Každý se snažil to zlomit a teď máme tu bronzovou medaili my. Je to víc než jedna nepovedená třetina, víc než Pastrňákův hattrick… Dívám se na to, co jsme dokázali, z té širší perspektivy. Věřím, že jsme ukázali mladým hokejistům z různých klubů, jak je třeba hrát o medaile a co lze dokázat,« řekl Jalonen.
Ztráta víry? Ani na okamžik!
Přes nepříznivě se vyvíjející utkání proti USA kouč neztrácel ani na okamžik víru v dobrý výsledek. »Nejsem kouzelník, jsem jen kouč. V první třetině jsme udělali tři velké chyby a soupeř všechny tři potrestal. Ale pořád jsme v šatně zůstávali pozitivní. Třetí lajna skórovala a dala nám víru, že ten zápas vyhrajeme. Věci, co se staly ve třetí třetině… Nikdo asi přesně nedokáže říct, co se stalo. Udělali jsme změnu, prohodili jsme Pastrňáka a Blümela a najednou to přišlo,« řekl Jalonen.
»Začali jsme dávat góly, měli jsme energii a pak už hrál jen jeden tým. Pokud se mě ptáte, odkud to přišlo, nevím, vážně nevím… Nikdo to neví. Je to tak, že jsme tento příběh měli nejspíš napsaný ve hvězdách. Něčím jsme si to zasloužili. Celý šampionát jsme byli jako na horské dráze – nahoru dolů, nahoru dolů. Ale pořád jsem chtěl držet všechno pozitivní, i když jsme hráli v těch vlnách. Nechtěl jsem mluvit o chybách a být negativní. Snažil jsem se být pozitivní, semknout se s klukama a vyhrávat zápasy,« připomněl Jalonen.
Budou Češi úspěšní i za rok, kdy se o pořádání MS podělí Riga a znovu právě Tampere? »Uvidíme. Víte, jak je to těžké. Tohle pro mě bylo vážně velmi emoční, ale takový je hokejový život. Emoce jsou nahoře, pak dole, pak zase nahoře…«
(koz, čtk)