Miroslav Krejčí je veřejnosti známý zejména díky svému působení v čele státního Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT), kam na podzim roku 2022 nastoupil jako krizový manažer. Poté, co na jaře 2023 nechalo vedení ministerstva školství na poslední chvíli systém elektronických přihlášek na střední školy, dokázal Krejčí v podmínkách české státní správy a v šibeničním termínu celý složitý systém připravit a spustit, čímž odvrátil vážný kolaps, který přijímacímu řízení hrozil. Nyní přijal kandidaturu za stranu Motoristé sobě, jejímž volebním lídrem se stane v Jihočeském kraji.
Nedávno jste kritizoval novelu školského zákona, jak ji schválil Senát. Co vám na ní nejvíce vadí?
Obecně se jedná o negativní finanční dopad na velké množství škol a nejistotu, do které jsou ředitelé postaveni s tím, že nemají dostatek informací s dostatečným časovým předstihem.
Motoristé sobě jako jeden z hlavních bodů kritizují inkluzi. Opravdu je to tak marné téma, nebo jen špatně uchopené?
Stávající pojetí inkluze je zásadním problémem českého školství. Kromě toho, že je to drahé, zásadní je, že to zhoršuje kvalitu vzdělání neinkludovaných dětí. To je to, co se musí primárně vyřešit. Primárně musíme docílit podpory běžných a nadaných dětí, abychom maximalizovali jejich budoucí přínos ekonomice státu. Jestli se inkluze přepracuje nebo zruší a nahradí něčím jiným, je už pouze konkrétní řešení problému a Motoristé mají jako jeden z hlavních bodů svého programu její zrušení.
Váš politický konkurent, SPD s podporu mj. Svobodných, nedávno jako experta na školství představil exministra Dalibora Štyse. »V Rakousku jsou vzdělávací cíle jasně stanoveny na každé pololetí, žáci jsou známkováni od první třídy a inkluze funguje tak, že děti se speciálními potřebami dostávají individuální podporu bez narušení výuky ostatních. Tento model bychom měli převzít – je funkční, spravedlivý a efektivní,« uvedl Štys v rozhovoru pro iportaL24.cz. Jste také pro rakouský model?
Nejsem zastáncem slepého přebírání modelů ze zahraničí. Jsem zastáncem toho, že sami dokážeme vybudovat řešení, která jsou lepší než ta zahraniční, takže nemám v úmyslu se snažit slepě kopírovat zahraniční řešení.
Měla by být reformována podpora sportu? To znamená od kritizované Národní sportovní agentury vrátit agendu znovu pod MŠMT?
Principiálně není úplně problém, kdo danou agendu zajišťuje a kdo ji řídí. Podstatné je to, aby byla agenda zajišťována správně. Převod agendy sám o sobě nic nevyřeší, je potřeba docílit správně fungujícího procesu.
Motoristé kritizují ideologizaci stávajícího školství. Co tím přesně máte na mysli?
Myslí se tím zejména podsouvání témat jako transgender, transsexualita, LGBT, rozbíjení klasického modelu rodiny apod., kdy jsou děti (ve věku, kdy to ještě neumí správně vyhodnotit) masírovány, že se jedná o zcela normální a přirozené věci.
Byl byste pro placené vysoké školství? A proč?
Je prokázané, že si lidi více váží věcí, za které platí. Zároveň se dožadují kvalitních služeb, a to by vyvíjelo správný tlak na školy. Nicméně nebudu prosazovat placené školství, pokud nad tím nebude všeobecná politická shoda a ta, jak se zdá, v příští desetiletce nebude.
Přidal byste učitelům?
Mluvit o tom, že každému přidáme, je pouze snaha o získání levných politických bodů. Za mne je důležitější změnit systém hodnocení práce učitelů v závislosti na její kvalitě, než přihazovat vidlemi miliardy do rozpočtu na platy.
Měla Eva Decroix skončit jako ministryně spravedlnosti kvůli kauze s akademickým titulem?
Pokud byl uváděn titul, který ji nebyl přidělen, pak to určitě není správně, nicméně pokud byl nižší než regulérně získaný, pak v tom nevidím morální problém a jsou to jen politické hry.
»Klíčovými úkoly, které jsme si předsevzali v oblasti školství, jsou významná reforma vzdělávacího systému a procesů spojených s přijímacím řízením, digitalizace velkého množství agend, včetně přihlašování dětí na mateřské a základní školy, zpřístupnění vzdělávacího obsahu online a zavedení systému průběžného hodnocení žáků,« napsal jste. Jak toho lze dohádnout?
Procesy spojené s přijímacím řízením není složité realizovat. Nad většinou z nich je shoda mezi všemi politickými stranami. Považujeme za správné, aby se obdobným způsobem, jako se s DiPSy změnilo přijímací řízení na střední školy, aby se to samé stalo s přihláškami na základní i mateřské školy a ideální by bylo s tím spojit i vyšší a vysoké školy, ať je vše na jednom místě.
Co se týká digitalizace, pak považuji za nejdůležitější zpřístupnit většinu učiva v online podobě, aby ho měli k dispozici všichni žáci a studenti kdykoliv, kdy potřebují, a zároveň to pomůže zvednout kvalitu výuky na těch školách, které jsou na chvostu našeho školství.
Byl jste krizovým manažerem u CERMATu? Je podle vás dobře, když stát unifikuje přijímací řízení? Nebyl byste pro větší svobodu jednotlivým školám? Nebylo by to i pro ně lepší, protože se mohou více zaměřit na svoji originální specializaci?
Unifikace přijímacího řízení je za mne v pořádku. Pokud necháte přijímací řízení jen na školách, pak se bude každé dítě cíleně připravovat na tři různé přijímačky, takhle se připravuje jen na jedny. Doučovací byznys tím neskončí, naopak se rozjede ještě více. Diskutabilní by byla také kvalita těch přijímaček a možnost dovolání se spravedlnosti při pochybení školy. Když vidíme, jaký je problém udělat bezchybné přijímačky pro CERMAT, kde pro to jsou dedikovaní zaměstnanci, je bláhové myslet si, že to školy zvládnou lépe.
Jak hodnotíte přenesení odpovědnosti za placení nepedagogických pracovníků na obce a města?
Principiálně by v tom problém nemusel být, kdyby se zajistilo převedení financování 1:1, nicméně v mnoha případech k tomu nedošlo a budou to muset dofinancovávat obce nebo škola přijde o část financí. Zároveň je to problém pro ředitele, kteří nemají korektní vztah se zřizovatelem.
Jak se díváte na to, že někteří učitelé mohou vyjadřovat svůj osobní názor v hodinách, a jiní jsou za svůj názor, viz Martina Bednářová, penalizováni?
Za mne má být učitel profesionál, tedy má být profesně neutrální. Je nebezpečné, když žákům a studentům podsouváme ideologie, o kterých si ještě nejsou schopni udělat nestranný názor.
Nebudou i školství chybět peníze v momentě, kdy bychom dávali 5 % HDP na obranu? A jste vůbec pro tento závazek zaručený na summitu v Haagu?
Za primární problém považuji to, že máme schodkový rozpočet. Pokud bude vyrovnaný, nebyl by to velký problém, ale považuji za nešťastné, že to má být investice na dluh a že by se do obrany mělo investovat více než do školství.
5 % HDP není 5 % státního rozpočtu, ale s naší mírou zdanění je to cca 17 % státního rozpočtu. Výdaje na důchody a sociální dávky jsou pro srovnání řádově na 40 % z rozpočtu. Když se podíváme na školství, je to něco přes 13 % v přímém rozpočtu a něco málo k tomu projde do vysokých škol přes financování výzkumu.
Petr Kojzar
Diskuze je uzavřena.