Příběh, který začal postřelením v Libanonu a nelegálním odchytem v Sýrii, má v pražské zoo šťastné pokračování. Supi mrchožraví Brok a Qalamoon, kteří si oba prošli těžkými zraněními a následnou záchranou, letos přivedli na svět mládě. Sameček dostal jméno Kali a v budoucnu by měl posílit chov tohoto ohroženého druhu v jiné evropské zoologické zahradě.
Brok dorazil do Prahy v červnu 2022 z Libanonu. Předtím byl spolu s dalšími dvěma supy ilegálně držen na tamní farmě. Měl zhojené zlomeniny křídel a v těle olověné broky, kvůli nimž už nemohl být vypuštěn zpět do přírody. Veterinářům se podařilo odstranit tři střely, dalších šest mu v těle zůstane pravděpodobně do konce života, protože jejich vyjmutí by bylo příliš riskantní.
Jeho budoucí partnerka Qalamoon měla podobně pohnutý osud. Do Prahy přicestovala v září 2022 ze Sýrie, kde byla během migrace ilegálně odchycena. Trpěla mimo jiné artrózou levého křídla po dříve neošetřeném zranění. Její cesta do české metropole byla výsledkem složité mezinárodní spolupráce. Qalamoon se navíc stala prvním ptákem ze Sýrie, který byl zařazen do evropského chovného programu.
Oba zachránění ptáci se v Zoo Praha postupně zotavili a nakonec si k sobě našli cestu. Letos samice snesla oplodněné vejce, a to poněkud nečekaně přímo v seznamovací voliéře. Protože místo nebylo pro odchov vhodné a šlo o mimořádně cenné vejce, chovatelé ho přemístili do líhně. Kali se vylíhl 12. července.
O mládě se následně postarala zkušená samice Debora, která už v minulosti fungovala jako pěstounská matka. Kaliho zároveň chovatelé dokrmovali pomocí maňáska napodobujícího hlavu dospělého supa. Metoda má zabránit tomu, aby si mládě spojilo člověka s rodičem a později mělo problémy s přirozeným chováním.
Příběh Broka a Qalamoon zároveň ukazuje, jak důležitá je při ochraně ohrožených druhů mezinárodní spolupráce. Na jejich záchraně, přepravě a začlenění do evropského chovného programu se podílely organizace z několika zemí. Zoo Praha přitom působí jako koordinátor evropského chovného programu supa mrchožravého. »V Zoo Praha rádi říkáme, že ochrana přírody by neměla znát státních hranic a tento úspěch je převedením okřídlené myšlenky do praxe. Díky vstřícnosti místních orgánů, úsilí ochranářů a dlouhodobé spolupráci s bulharskými kolegy, kteří koordinují tyto bezprecedentní transporty zraněných dravců do Evropy, mívají tyto až filmové příběhy šťastné konce,« uvedl kurátor ptáků Zoo Praha a koordinátor programu Antonín Vaidl.
Sup mrchožravý je přitom jediným tažným druhem supa, který v Evropě žije. Při migraci mezi evropskými hnízdišti a africkými zimovišti urazí až 5000 kilometrů. Řada ptáků ale cestu nepřežije kvůli střetům s elektrickým vedením či větrnými turbínami, jiní se stávají obětí nelegálního odchytu nebo střelby.
Pražská zoo patří v chovu supa mrchožravého k nejúspěšnějším institucím. Za dobu chovu se zde vylíhlo už 40 mláďat a zahrada se zároveň podílí na návratu těchto dravců do volné přírody. Ve spolupráci s organizací Green Balkans už z pražského chovu vypustila v bulharských Východních Rodopech 13 supů mrchožravých. Malý Kali tak má před sebou nejen zajímavý původ, ale i důležitou úlohu v budoucnosti svého ohroženého druhu.
(mac)
FOTO – Zoo Praha/Petr Hamerník