Při procházce v přírodě můžete spatřit zajímavý botanický druh, který je příbuzný dobře známého bezu černého. V lidové mluvě je nazýván právě babulka, bez horní, bez lesní, bez s hnědou duší, bziní či červené korálky. Jeho správný botanický název je bez červený (Sambucus racemosa). Patří stejně jako bez černý a bez chební mezi původní druhy bezu České republiky.
Rodové označení Sambucus pochází z řeckého »sambuke«, což značí strunný nástroj používaný v antickém Řecku vyráběný z bezového dřeva.
Vyskytuje se od střední Evropy až po západní hranici evropské části Ruska a na území od Malé Asie až po severní Čínu.
Jedná se o vytrvalý keř vysoký od jednoho do čtyř metrů, s daleko dosahujícími kořeny a kořenovými výmladky. Roste spíše ve vyšších polohách na vlhčích a jílovitých až hlinitopísčitých půdách. Bývá součástí slunečných okrajů jehličnatých i smíšených lesů.
Dřeň bezu červeného má skořicově nahnědlou barvu na rozdíl od bílé dřeně bezu černého. Dřeň bezů je označována také jako tzv. »bezová duše«.
Květy Babulky jsou podobné bezu černému, jen jsou na rozdíl od nich uspořádány hroznovitě a rozhodně nevoní tak hezky. Vůní nejvíce připomíná mouku.
Plodem jsou hustě uspořádané kulovité červené bobule (asi 5 mm velké) se 3–5 semeny. Jedná o velmi oblíbenou potravu některých ptáků a díky nim jsou semena této rostliny rozšiřována jejich výtrusy po okolí. Semena jsou i oblíbenou potravou i některých tesaříků, například kuloštítníka temného. Semena jsou mírně jedovatá kvůli obsahu amygdalinu. Jedovaté jsou i listy a kůra.
V lidovém léčitelství byly bobule považovány za pročišťující prostředek. Po převaření a odstranění semen lze použít plody na výrobu marmelády. Rychlým spařením celých plodenství červených bezinek lze získat čaj bohatý na vitamín C. Zabírá prý i tam, kde nepomáhá velmi známá a rozšířená echinaceová tinktura.
Pokud se vám nechce hledat bez červený ve volné přírodě, můžete si ho prohlédnout třeba v ostravské zoo. Konkrétně v části botanického parku nazvané Cesta vody. Je zde vysazováno mnoho podobných plodonosných druhů jako potrava pro volně žijící ptáky, což je součástí dlouhodobé strategie zvyšování biodiverzity v areálu Velkého ostravského lesa, jehož je zoo součástí.
Pro mladší generace je nutné podotknout, že z bezu byla podle legendy o třech relikviích smrti vyrobena i slavná bezová hůlka, několikrát zmíněná v kultovní sérii o Herrym Potterovi. Bohužel legenda neupřesňuje z kterého druhu bezu.
(mac)
FOTO – wikipedia/Creative Commons/An_nA, Natalja Филатова, Opioła Jerzy, Rosa-Maria Rinkl; wikipedia/Creative Commons/GNU/Walter Siegmund, Siga a zbozi.cz