Tyrannosaurus rex měl obdivuhodně silný skus. Mocnými čelistmi dokázal rozdrtit kosti a vyvinout až několikatunový tlak. Síle stisku tohoto dinosaura a jemu podobných pradávných predátorů pomohla zajímavá evoluční změna lebky, při které měl oční důlek (očnice) tvar elipsy nebo byl zploštělý jako klíčová dírka, uvádí studie zveřejněná v odborném časopise Communications Biology.
Lebky s kruhovou očnicí jsou podle počítačových simulací při stisku čelistí více namáhané. Naopak jiné než kruhové tvary u masožravých dinosaurů námahu výrazně sníží a umožní při skusu vyvinout bez narušení lebky mnohem větší tlak.
»Lebka a spodní čelist musí mít na tak silný zkus kapacitu,« uvedl autor studie a paleontolog z univerzity v anglickém Birminghamu Stephan Lautenschlager. »Toho lze dosáhnout silnější lebkou nebo usměrněním vzniklého napětí tak, aby ho bylo méně, tedy například jinými než kruhovými očnicemi,« vysvětlil odborník.
Lautenschlager prozkoumal tvar očnic u více než 410 vymřelých druhů, z toho 230 dinosaurů a jejich plazích příbuzných, jako například krokodýlů nebo létajících ještěrů pterosaurů. Obzvlášť se zaměřil na skupinu zvanou teropodi, mezi které patří i všichni masožraví dinosauři.
Z jeho studie vyplývá, že jakmile má zástupce teropodů lebku delší než zhruba jeden metr, tvar očnice se zploští a stane se elipsou nebo získá zhruba tvar klíčové dírky. Tato evoluční změna nastala globálně a nezávisle u několika skupin teropodů v delším časovém horizontu, vyplývá ze studie.
a. Lebka a tvar orbity mláďat a dospělých jedinců Tyrannosaurus rex a Tarbosaurus bataar. b. Lebka a tvar orbity mláďat a dospělých jedinců Proterosuchus fergusi a Germanodactylus cristatus.
Nezvyklý tvar očnice měli mimo jiné zástupci čeledi tyranosauridů, jako je severoamerický Tyrannosaurus rex a asijský tarbosaurus, a příslušníci jiných čeledí včetně jihoamerického giganotosaura a carnotaura, severoamerického allosaura, afrického spinosaura anebo evropského baryonyxe. Mláďata těchto predátorů měla očnice kulaté a změna tvaru u nich nastala s tím, jak dospívala.
U menších masožravých teropodů, jako je velociraptor, byly očnice kruhové. Změny v lebce se netýkaly ani několika málo býložravých teropodů. Podle studie dokonce žádný z býložravých dinosaurů neměl jiné, než kruhové očnice.
Dinosauři se poprvé na Zemi objevili zhruba před 230 miliony let v období triasu, přičemž změna očnice se projevila až po milionech let. Raným příkladem této změny byl severoamerický dilophosaurus, který žil zhruba před 190 miliony let v období jury.
Teropodi s modifikovanými očnicemi měli užší oční důlky, čímž se zmenšily oční bulvy, ale zvětšil prostor pro svaly čelisti, uvedl Lautenschlager. Studie nezkoumala, zda tyto evoluční změny měly vliv na ostrost vidění.
(mac, čtk)
FOTO – ČTK/nature.com, phys.org/Senckenberg