Roste počet pacientů se srdečním selháním

V Česku žije se srdečním selháním více než 400 000 pacientů a do budoucna odborníci očekávají strmý nárůst jejich počtu. Jedním z hlavních příznaků závažného srdečního onemocnění je dušnost. Při selhání srdce se krev začíná hromadit v plicním řečišti, což znemožňuje správné fungování plic. Problémy s dýcháním tak nemusejí vždy ukazovat pouze na nemocné plíce.

»Srdeční selhání je závažné onemocnění, při kterém srdce nezvládá dostávat do těla dostatečné množství krve, a ta se hromadí na nesprávných místech. Nejnápadnějším projevem nemoci je dušnost, při níž krev městná v plicním řečišti a znemožňuje plicím správné fungování,« uvedl v tiskové zprávě přednosta I. interní kardioangiologické kliniky FN u sv. Anny a LF Masarykovy univerzity v Brně a předseda České asociace srdečního selhání České kardiologické společnosti Jan Krejčí.

Odhalit, zda mají potíže s dechem původ v onemocnění srdce nebo plic, není podle lékařů vždy snadné. Malý rozdíl ale podle lékařů existuje. »U srdečního selhání se dušnost objevuje často v noci. Když pacient ulehne do postele, třeba po hodině se mu najednou zhorší dýchání. Musí se posadit, a poté se mu uleví,« popsal situaci Krejčí. Kromě zadýchávání jsou typickým příznakem srdečního selhání také otoky dolních končetin, přibírání na váze nebo únava.

Důležitá je včasná léčba

Aktuálně v Česku se srdečním selháním žije více než 400 000 lidí. V roce 2030 jich podle odhadů může být více než 600 000 a o deset let později už téměř 900 000. Důvodem je kromě nezdravého životního stylu Čechů zejména stárnutí populace. »Věk je jedním z nejdůležitějších rizikových faktorů. Z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR víme, že až 25 % lidí starších 75 let může čelit srdečnímu selhání^. Ohroženi jsou také lidé, kteří jsou obézní, mají cukrovku, vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol, prodělali infarkt myokardu nebo trpí onemocněním ledvin,« uvedl Krejčí.

Onemocnění může mít akutní nebo chronickou podobu. »Někdy se projevuje náhle. Pacient z ničeho nic dostane těžký záchvat dušnosti, kvůli kterému musí být velmi rychle převezen do nemocnice. Obtíže se ale mohou zhoršovat i postupně, v průběhu několika let,« informoval Krejčí. Podle odborníků je proto důležité srdeční selhání zavčas odhalit.

Díky léčebným možnostem, které mají v současnosti k dispozici, dokážou lékaři dostat většinu pacientů do stavu, v němž zvládají normálně fungovat v každodenním životě. Je ale zásadní, aby prvních několik týdnů po hospitalizaci zůstali v péči specialisty. »V ambulancích srdečního selhání pacientům pravidelně kontrolujeme a upravujeme léčbu, například modifikujeme léky na odvodnění nebo vysoký krevní tlak. Tímto způsobem jsme schopni jim výrazně ulevit, a snížit tak riziko opětovné hospitalizace,« popsal Krejčí. Pokud pacienti po srdečním selhání na kontroly ke specialistům nechodí, hrozí jim vážné zdravotní komplikace. Asi čtvrtina z nich se vrací do nemocnic už do 30 dnů po hospitalizaci a přibližně 50 % do šesti měsíců po propuštění.

(jad)