Kosti zvířat, například medvědů, lvů, levhartů či psů, dokonce i jezevčíků nebo semena fíků či hroznů a také mince se našly v odvodňovacím systému pod římským Koloseem. Zhruba rok část podzemí největšího amfiteátru Římské říše zkoumala řada expertů, včetně archeologů či speleologů, kteří včera o prvních výsledcích svého průzkumu informovali veřejnost.
»Tyto nálezy nám pomohou lépe porozumět zvykům tehdejších Římanů, kteří sem přicházeli na gladiátorské hry či zápasy s divou zvěří,« řekla médiím ředitelka archeologického parku Koloseum Alfonsina Russová.
Nasbíraná vědecká data se budou dále zpracovávat a začleňovat do již známých faktů a postupně vydají další výsledky, ale až časem, poněvadž archeologie je pomalá věda, dodala archeoložka Federica Rinaldiová.
Primárním cílem tohoto výzkumu bylo porozumět antickému odvodňovacímu systému, hydraulice a kanalizaci Kolosea. V této fázi se průzkum týkal především jižního kolektoru amfiteátru, který byl zatarasen a nepoužíván víceméně od roku 523 n. l., kdy Koloseum přestalo být amfiteátrem a bylo poté využíváno nejrůznějšími způsoby. Proměnilo se v jakési kondominium a posléze v pevnost, v níž byla umístěna nemocnice a dokonce i přádelna s dělníky.
Pod nánosem hlíny smíšené se sutí byly starobylé kanály zapomenuty. A proto všechny věci, které zejména v posledním, asi 6. století, skončily v této stoce, zůstaly neporušené, »zamrzlé« po staletí v tomto potrubí, kam už voda neproudila.
Právě při čištění asi 70 metrů kanálů experti našli také přes 50 bronzových mincí a stříbrnou minci (sestercius), která byla vyražena asi v roce 171 k desátému výročí vlády císaře Marka Aurelia. Právě při oslavách desátého výročí vlády, kdy císař Markus Aurelius obnovil svůj slib a požádal bohy o dalších deset let šťastné vlády, byly mince (sestercie) při hrách v Koloseu lidem rozdávány.
Koloseum (původně Flaviovský amfiteátr) bylo postaveno mezi lety 70 až 80 a bylo největším amfiteátrem Římské říše. Na délku má 189 metrů a na šířku 156 metrů, vešlo se do něj 50 000 až 70 000 diváků. Konaly se v něm gladiátorské souboje či zápasy s divokou zvěří, rekonstrukce známých bitev či popravy. Svému účelu sloužilo téměř 500 let a nyní patří k nejoblíbenějším italským památkám. Před pandemií covidu-19 ho za rok navštívilo na 7,6 milionu turistů.
(mac)
FOTO – ČTK/ANSA, wikipedia/CC BY-SA 4.0/Chabe01