Císařské květiny právě kvetou například v areálu Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava. Pomalu zde dokvétají pěnišníky a azalky a postupně je nahrazují jiné kvetoucí rostliny s neméně nápadnými květy. Ano jsou to pivoňky, které zde rostou na několika místech. Obří květy různých barev mohou návštěvníci obdivovat hned za vstupem nebo na Včelí stezce, sdělila Šárka Nováková, tisková mluvčí Zoo Ostrava.
Pivoňky (Paeonia) byly známy již ve starém Řecku a Číně a vysoce ceněny jako léčivé rostliny. Zmiňuje se o nich významný římský přírodovědec Plinius starší, dále Dioskorides i Galenus. Jejich nádherné květy patří k prvním a výrazným letním květům, které nahrazují odkvétající pěnišníky. V kultuře se pěstují již více než dva tisíce let. První záznamy pocházejí z období čínské dynastie Chan (3. století př. n. l.), kde byly nedílnou součástí císařských paláců. Odtud pojmenování císařská květina. Vědecký název je odvozen od legendárního řeckého bylinkáře Paióna, Asklépiova učedníka, kterého po jeho úkladné vraždě bůh Hádes z vděčnosti za uzdravení proměnil v květinu. Pivoněk je asi 35 druhů rostoucích převážně v mírně teplých oblastech severní polokoule. Pro okrasné zahradnictví bylo vyšlechtěno veliké množství kultivarů, které jsou oproti čistým botanickým formám převážně plnokvěté. Do Evropy se nádherné čínské pivoňky dostaly až v druhé polovině 18. století, ale předtím už byly známy druhy balkánské či středomořské.
Pivoňky jsou vytrvalé byliny, polokeře či keře se střídavými, zpeřenými či hluboce dělenými listy bez palistů. Jejich kořeny jsou poměrně mělké, ale silné a bohatě větvené. V našich končinách se začínají pivoňky objevovat v průběhu měsíce května a jejich hlavní sezóna trvá do poloviny až konce června. Stejně jako u ostatních druhů květin i u pivoněk platí pravidlo, že různé barvy květů mají různé významy. Červená barva jako u většiny znamená lásku a zamilovanost, růžové pivoňky symbolizují štěstí a prosperitu, bílá barva je symbolem studu. Při pěstování pivoňky vyžadují lehkou až středně těžkou (hlinitopísčitou), kyprou, dostatečně humózní a zvlhčenou půdu. Nejlépe prospívají na chráněném slunném stanovišti či v polostínu, v zastínění špatně kvetou. Je dobré je chránit před silnými mrazy, ale i pozdními mrazíky. V suchém létě ocení vydatnou zálivku. Množí se nejsnadněji dělením trsů, dřevité formy též řízkováním, roubováním a hřížením.
Pivoňky mají i své město. Je jím Luoyang v Číně, známý také jako pivoňkové město. Je zde velká národní pivoňková zahrada s více než 100 druhy těchto nádherných rostlin a každoročně se zde koná pivoňkový festival navštěvovaný miliony zájemců. Od roku 1957 jsou také národní květinou státu Indiana. Návštěvníci Zoologické zahrady a botanickém parku Ostrava mohou obdivovat pivoňky třeba v expozici Zahradního umění Dálného východu, na Sluneční louce či Včelí stezce.
Velkými sbírkami planých i kulturních pivoněk se může pochlubit Botanická zahrada hlavního města Prahy a také Průhonická botanická zahrada na Chotobuzi.
Pivoňka lékařská (Paeonia officinalis) se dodnes, ale velmi zřídka užívá v evropském léčitelství jako expektorans, tedy jako rostlinná droga, která podporuje uvolnění a odstranění hlenu z dýchací soustavy. Pomáhala také léčit žaludeční křeče a uvolňovat střevní peristaltiku. Ale protože pivoňky jsou díky obsahu glykosidů jedovaté rostliny, jsou dnes hlavně tradiční okrasnou zahradní rostlinou. V minulosti bývala pivoňka lékařská také nezbytnou součástí nápojů lásky.
(mac)
FOTO – Zoo Ostrava/Barbara Krzyžanková a David Kubala, wikipedia.org/ CC BY-SA 3.0/GNU FDL/H. Zell, pixabay