Ženy v současnosti na evropských univerzitách jasně převažují, a to nejen pokud jde o účast, ale především o absolvování. Zároveň však genderová propast zůstává v určitých oborech výrazná, přičemž nejvýraznějším příkladem je informatika, kde je mezi absolventy mužů téměř čtyřikrát více než žen.
Data Eurostatu za rok 2024 odrážejí evropský systém vysokoškolského vzdělávání se silnou diferenciací podle oborů, ale také se stabilní převahou žen mezi všemi absolventy.
Na předních příčkách studentských voleb jsou obchod, administrativa a právo, zatímco v Řecku je situace podobná.
19,1 milionu studentů v EU
V roce 2024 studovalo v Evropské unii na vysokých školách celkem 19,1 milionu lidí. Z nich 59 % studovalo na univerzitě, 29,4 % na magisterském stupni a 3,8 % na doktorském stupni.
Studenti bakalářského a magisterského studia tak představovali celkem 88,4 % studentské populace.
Mezi země s nejvyšším procentem studentů na těchto dvou úrovních vzdělávání patří Řecko s 96,1 %, za Polskem, Bulharskem, Litvou, Chorvatskem a Itálií.
První volba v oblasti obchodu, administrativy a práva
Nejoblíbenějším studijním oborem v Evropě zůstává obchod, administrativa a právo. Více než pětina, tedy 22 % všech studentů vysokých škol, studovala v jednom z těchto oborů.
Následuje vzdělávání, zdravotnictví a sociální péče, strojírenství a stavebnictví, zatímco umění a humanitní vědy jsou jediným dalším sektorem s dvojciferným podílem na celkovém počtu studentů.
Stejný obrázek se odráží i v udělovaných titulech: přibližně každý čtvrtý titul v EU je v oboru obchodu, administrativy nebo práva.
4,5 milionu absolventů – 2,6 milionu žen
V roce 2024 absolvovalo vysokoškolské vzdělání v EU přibližně 4,5 milionu studentů. Z nich bylo 2,6 milionu žen a 1,9 milionu mužů.
Jinými slovy, ženy představovaly přibližně 58 % všech absolventů. Jejich náskok se neomezuje pouze na konkrétní země. Ženy převyšovaly počet absolventů nad muži ve všech členských státech EU.
V Řecku bylo procento žen mezi absolventy ještě vyšší a dosáhlo přibližně 60 %.
Největší celkový počet absolventů měla Francie, následovaná Německem a Španělskem.
Ve kterých odvětvích dominují ženy?
Převaha žen je patrná ve většině studijních oborů. Přibližně 14,5 % všech absolventů terciárního vzdělávání tvořily ženy, které dokončily studium v oboru obchodu, administrativy nebo práva. Odpovídající procento mužů ve stejném oboru činilo 10,6 %.
Zastoupení žen je obzvláště vysoké ve zdravotnických a sociálních školách, odkud pochází 11,1 % všech absolventů.
Naproti tomu muži mají silnější zastoupení v odvětvích, jako je strojírenství, výroba a stavebnictví, která představují 10 % z celkového počtu absolventů.
Vyváženější obraz mezi oběma pohlavími je zaznamenán v zemědělství, lesnictví, rybolovu, veterinární medicíně a službách.
Velká propast v IT
Největší rozdíl mezi muži a ženami se objevuje v oblasti informačních a komunikačních technologií.
Absolventů bylo 3,7krát více mužů než žen. To je jeden z nejvýraznějších rozporů, které z dat vyplývá: ženy nejenže tvoří většinu absolventů v Evropě, ale vynikají ve většině studijních oborů.
V oblastech IT a technologií, které jsou v současnosti jádrem digitální ekonomiky, jich však zůstává výrazně méně.
Studenti vysokých škol v Česku podle pohlaví
Český statistický ústav (ČSÚ) ukazuje, že podíl žen studujících vysokou školu ze všech žen ve věku 20-29 let s trvalým bydlištěm v Česku činil v roce 2024 celkem 22,0 %. U mužů dosáhl tento ukazatel nižší hodnoty, a sice 17,1 %. Přitom v roce 2003 se muži a ženy v tomto podílu nelišili (11,1 %) a v předchozích letech byl dokonce nepatrně vyšší u mužů.
Z jiného úhlu pohledu tento vývoj dokládá též graf č. 1.13. Jak je patrné, podíl mužů mezi studenty vysokých škol soukromých a veřejných v roce 2001 činil 51,7 %, poté začal klesat. V průběhu roku 2004 se tak podíl mužů a žen vyrovnal, načež dále klesal a od roku 2009 se pohybuje mezi 43,8 % a 44,6 %. Jinými slovy, zatímco mužů studovalo vysokou školu v roce 2024 o 33,5 % více než v roce 2001, u žen se jednalo o nárůst o 77,5 %.
Ioannis Sideropulos