Mlynaříci dlouhoocasí patří k našim nejmenším a zároveň k nejzajímavějším ptákům. Vyznačují se společenským způsobem života, takže je prakticky nikdy nepotkáme samotné. Dokonce i vyvedená mláďata spí spolu na jedné větvičce v řadě těsně vedle sebe a po vylétnutí je krmí nejen vlastní rodiče, ale i »pěstouni«, takzvaní cizí příslušníci tohoto druhu. Mlynaříci jsou k vidění i v areálu Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava, kde pravidelně hnízdí.
K nejzajímavějším činnostem tohoto drobného pěvce vážícího pouhých 8 gramů, patří stavba kulovitého, shora uzavřeného hnízda. »A tuto činnost se nám podařilo zachytit na video. Mlynaříci si ke stavbě hnízda vybrali olši rostoucí nedaleko krmítka, ke kterému létali v zimě na krmení. Mohli jsme pozorovat jak do rozsochy kmene a větviček umělecky zaplétají chomáčky mechu, které šikovně spojují pavučinami a rostlinnými vlákny. Po dokončení základní »koule« zamaskovali hnízdo z vnějšku kousky lišejníků a stromové kůry. Nakonec hnízdo vystlali množstvím ptačího peří. Na stavbě hnízda se podíleli oba rodiče,« popsal Otakar Závalský, ornitolog a koordinátor biodiverzitních opatření v Zoo Ostrava. Zajímavé je, že každý z nich je příslušníkem jiného poddruhu. Jedinec s čistě bílou hlavou patří k severoevropskému poddruhu, jedinec s tmavým pruhem nad okem je mlynařík dlouhoocasý středoevropský.
Video zachycuje mlynaříky v Zoo Ostrava při stavbě hnízda.
Šance na úspěšné vyvedení mláďat není u mlynaříků příliš vysoká. »Hodně hnízd zničí predátoři, zejména sojky, a proto snášejí mlynaříci i do tak malého hnízda poměrně hodně vajíček, a to 6 až 10 kusů,« dodal Závalský.
Inkubační doba vajec je 13 až 14 dní. Mlynaříci dlouhoocasí pohlavně dospívají již na konci prvního roku života. Jsou to monogamní práci, kteří se ve volné přírodě dožívají dvou až tří let. Mimo hnízdní období žije v menších hejnech až o 30 jedincích, obhajujících vlastní potravní teritorium.
Mlynaříci dlouhoocasí mají zavalité tělo dlouhé 13 až 15 centimetrů a nápadně dlouhý stupňovitý osas, který měří 6 až 10 centimetrů.
Svrchu je převážně černý s vínovým zbarvením na hřbetě, spodinu má bílou, šedou nebo narůžovělou. Dospělý jedinec má zobák, oči i končetiny tmavé a ocas taktéž černý s výraznými bílými vnějšími okraji. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně a mladí ptáci mají tmavé opeření po stranách hlavy.
(mac)
FOTO – Zoo Ostrava/Enrico Gombala a Tomáš Hanzelka, wikipedia.org/CC BY-SA 4.0/Podaliriy55 a Roger Culos, wikipedia.org/CC BY 2.0/caroline leggm, wikipedia.org/CC BY 4.0/Alexis Lours
VIDEO – Zoo Ostrava/Enrico Gombala
REPRO FOTO – Zoo Ostrava/Enrico Gombala