V Zoo Ostrava proběhla výměna hroších samců. Do Ostravy byl dovezen hroch z německé zoo v Karlsruhe, z Ostravy byl odvezen samec do zoo v Berlíně. Důvodem výměny byla »obnova krve« a zachování životaschopné a geneticky variabilní populace hrochů v lidské péči. Transport proběhl bez komplikací, oba hroši jsou již na místě a v pořádku.
Transporty zvířat mezi zoologickými zahradami jsou poměrně běžné. Zoo si mezi sebou poskytují nejen odchovaná mláďata, ale i dospělé jedince. Přesuny zvířat většinou doporučuje koordinátor chovu příslušného druhu, resp. skupiny zvířat. Dějí se za účelem založení nového chovného páru či skupiny, obměny krve, aby nedocházelo k příbuzenskému křížení atd. Cílem je udržování životaschopné a geneticky pestré populace zvířat v lidské péči. Důležité je to zejména v případě ohrožených druhů. U mnohých je chov v zoologických zahradách poslední nadějí na přežití druhu/druhů na Zemí. Zvířata si zoologické zahrady poskytují zdarma, hradí se pouze náklady na převoz.
Transport hrochů byl tentokrát atypický. Jednak se v jednom dni vyměnila dvě zvířata, jednak to bylo poprvé, co z Ostravy odcestoval dospělý samec. »Náš samec navíc neměl k dispozici skutečnou bednu na trénink. Ten probíhal v úzkém separačním kotci v zázemí, takže pro nás byla velká neznámá, zda hroch nakonec přejde do transportní bedny. Po dvaceti minutách byl ale hroch bezpečně v bedně a jeřábem přeložen na auto. Z druhé bedny byl vypuštěn nový samec, který v pořádku a téměř okamžitě vešel do vnitřních prostor v zázemí, kde si bude nějaký čas zvykat na nové prostředí. V zázemí má k dispozici veškerý komfort, včetně bazénku, v němž tráví většinu času,« popisuje inspektor chovu Matěj Vrúbel. Návštěvníci budou moci nové zvíře spatřit v průběhu příštích týdnů. Prozatím zůstává oddělen od samic bariérou. V budoucnu by tak měla v Ostravě vzniknout skupina dvou samic a jednoho samce, čímž zvířatům umožníme co nejvíce žít v sociální struktuře podobné té v přírodě, tj. skupina s jedním samcem a vícero samicemi.
Chov hrochů obojživelných má v ostravské zoologické zahradě dlouholetou tradicí, začal v roce 1967 dovozem šestileté samice, která v Ostravě žila až do své smrti v roce 2009. V roce 1968 k ní přibyl samec (*1967), který žil v zoo dlouhých 50 let. Uhynul na konci roku 2018. Novou chovnou skupinu v Ostravě vytvořila samice (*2013), která byla do Ostravy dovezena v roce 2016, a samec (*2012) v roce 2019. Hned v následujícím roce se páru narodilo mládě – samička. Nyní čtyřletá samice už by sama mohla mít mláďata. Na doporučení koordinátora Evropského ex situ programu pro hrochy obojživelné byl naplánován dovoz nového geneticky nepříbuzného samce (*2019) z německé zoo v Karlsruhe, aby mohly v Ostravě zůstat obě samice a dále se rozmnožovat. Ostravský samec bude mít svůj nový domov v zoologické zahradě Berlín, kde by se měl taktéž zapojit do reprodukce.
»Vzhledem k náročnosti chovu hrocha (potřebuje vytápěný pavilon, bazén s vodou) v Evropě setrvale ubývá chovatelů těchto charismatických zvířat. To představuje pro Evropský ex situ program nemalou výzvu, aby populace zůstala stabilní a geneticky pestrá. Hroši se navíc v lidské péči dožívají i více než padesáti let, takže sečteno podtrženo, hroší populace v evropských zoo má před sebou dozajista náročnou budoucnost,« dodal Vrúbel. Pro ilustraci, v současné době je v Evropě chováno 191 hrochů v 70 institucích.
Hroch obojživelný (Hippopotamus amphibius) žije v Africe na jih od Sahary. Areál jeho výskytu je však dnes ostrůvkovitý. Původně se vyskytoval také po celé délce Nilu, dnes již jen na jeho horním toku. Počty hrochů v africké přírodě se dle IUCN odhadují na 115–130 tisíc jedinců. V mezinárodním Červeném seznamu (IUCN Red List) je řazen v kategorii Vulnerable (zranitelný). V přírodě je ohrožen zejména ztrátou přirozeného prostředí, které je člověkem přeměňováno na zemědělskou půdu, a také nelegálním a neregulovaným lovem pro maso.
(mac)
FOTO – Zoo Ostrava/Enrico Gombala