Lidé, kteří mají vysoké hodnoty žlučového barviva, takzvaného bilirubinu v krvi, mají nižší pravděpodobnost nadváhy, lepší imunitu a menší riziko cukrovky, rakoviny nebo autoimunitních a srdečních nemocí. Podle české studie publikované v časopise Sport Medicine je jich i proto mezi elitními sportovci dvojnásobně víc než v běžné populaci. Jeden z jejích autorů, Libor Vítek z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, v tiskové zprávě o studii uvedl, že to byla více než čtvrtina testovaných mužů a více než sedmina žen.
Syndrom se projevuje občasným zežloutnutím očního bělma nebo kůže, které ale není nebezpečné a nevyžaduje léčbu. Poprvé se objeví nejčastěji ve věku 15 až 30 let. Podle posledních statistik se objevuje asi u 12,6 procenta mužů a 6,7 procent žen. V Česku jich budou s takzvaným Gilbertovým syndromem podle odhadů tisíce.
»Do výzkumu se zapojilo celkem 536 vrcholových sportovců s různým zaměřením, od atletiky, juda, plavání, biatlonu a lyžování až po basketbal nebo volejbal. Mezi nimi bylo 13,3 procenta žen s Gilbertovým syndromem a celkem 27,7 procenta mužů se stejnou diagnózou,« uvedl Vítek, který je vedoucím Hepatologické laboratoře Ústavu lékařské biologie a laboratorní diagnostiky na 1. lékařské fakultě UK v Praze.
»Zjistili jsme, že ve srovnání s běžnou českou populací mají sportovci obecně vyšší hodnoty sérového bilirubinu,« dodal.
Bilirubin v těle působí pozitivně, protože je to silný antioxidant. Přibližně třicetkrát účinnější než vitamin E. Lidé s Gilbertovým syndromem ho mají až pětkrát více než ostatní. »Antioxidanty jsou pro lidský organismus velmi žádoucí, chrání nás před oxidačním stresem, který je příčinou řady civilizačních a chronických onemocnění, jako je například ateroskleróza nebo některá srdeční onemocnění,« uvedl předseda České kardiologické společnosti Aleš Linhart. Rozvoj těchto nemocí ale podle něj ovlivňuje více faktorů, takže ani lidem s Gilbertovým syndromem se nevyhýbají úplně.
Žlučové barvivo má také výrazné protizánětlivé a imunosupresivní účinky. Lidi s Gilbertovým syndromem proto méně často postihují některá autoimunitní onemocnění, jako je roztroušená skleróza, lupénka nebo Crohnova nemoc. »Podle studií existuje také negativní vztah mezi hodnotou bilirubinu a některými nádory. Asi nejvíc patrné je to u kolorektálního karcinomu. Jedinci s Gilbertovým syndromem mají čtyřikrát nižší riziko, že tímto typem rakoviny onemocní. Podobná data máme také pro karcinom plic,« doplnil Vítek.
Zvýšené hodnoty bilirubinu ale nemusí podle lékařů znamenat jen dobré zprávy, mohou také signalizovat například autoimunitní onemocnění jater, žloutenku, hemolytickou anemii nebo cirhózu jater. Namístě je proto podstoupit jaterní tedy. Lidé s touto poruchou navíc trpí častěji žlučovými kameny a nefungují u nich správně některé léčivé přípravky, které se používají při léčbě kolorektálního karcinomu nebo AIDS.
(mac, čtk)
FOTO – medicalnewstoday.com/Pinterest, Pixabay