Již dlouho se o Krušných horách jedná, aby zde byla zřízena chráněná krajinná oblast. Nutno poznamenat, že všechna politická uskupení po mnoho desítek let dozadu se Krušných hor buď štítila, nebo se jich bála, ať už proto, že zde probíhala rozsáhlá těžební činnost, či prostě jen pro to, že byly jádrem Českých Sudet. Málokoho zajímala jejich úžasná rozmanitost morfologická, geologická, živé přírody a konec konců i jejich úžasná historie dávná i téměř současná a konec konců i lidský živel. Snad to, že zde byl nedávno zřízen organizací UNESCO geopark, který byl postaven právě na té úžasné rozmanitosti přírody a lidského snažení a nesmírného úsilí lidí, kteří geoparkům rozumí a chtějí se za ně i »prát«, vyburcoval politiky k úvahám na zřízení té chráněné krajinné oblasti. Škoda, že geoparky nejsou součástí ochrany přírody.
Pojďme se spolu podívat na takový docela malý střípek té naší krajiny, který je součástí Krušných hor, a který se jmenuje Ryžovna. Jmenuje se tak po dávno již zaniklé osadě téhož jména a zasahuje i do katastru obce Hřebečná a je zde, mimo jiné, zřízena i přírodní rezervace od roku 1996.
Ryžovna se rozkládá přibližně 3 km severně od Abertam v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji. Důvodem zřízení přírodní rezervace je ochrana geologického fenoménu a typických horských společenstev ekosystému horského vrchoviště, včetně okrajových rašelinišť s charakteristickými druhy flóry a fauny Krušných hor. Kamenolom v jižní části přírodní rezervace s ukázkově vyvinutou sloupcovitou odlučnosti čedičové vyvřeliny je jednou z geologických lokalit Geoparku Egeria, jenž je součástí Česko-bavorského geoparku.
Ryžovna se nachází v západní části Krušných hor v Klínovecké hornatině na náhorní plošině vedlejšího, jihozápadního vrcholu hory Nad Ryžovnou (1044 m). Vegetační období trvá jen letní měsíce, průměrná teplota v červenci je přibližně 12 °C až 14 °C. Průměrné roční množství srážek je vysoké a činí přibližně 1000 mm. Roční počet dní se srážkami je okolo 200 dní. Značný podíl srážek padá ve formě sněhu. Územím prochází rozvodnice mezi povodím Ohře a povodím Cvikovské Muldy. Jižní část území odvodňují drobné potoky, přítoky Bystřice, která se vlévá Ohře. Ze severních svahů odtékají potůčky do říčky Černé, přítoku Cvikovské Muldy.
Nacházejí se zde bývalé, polorozpadlé vojenské objekty rádiového a radiotechnického průzkumu, které po invazi vojsk Varšavské smlouvy až do roku 1990 sloužily vojsku Sovětské armády na území Československa.
Podloží tvoří třetihorní vulkanické čedičové horniny vystupující z žul karlovarského plutonu. Vulkanická činnost zde probíhala zhruba před 35 až 17 miliony let. Oblast byla v minulosti předmětem lomové těžby kamene. Pozůstatkem po bývalé těžbě je stěna většího lomu v jižní části chráněného území. Neovulkanická čedičová hornina nefelinit zde má výraznou, hrubou sloupcovitou odlučnost, vytvářející tzv. kamenné varhany. Tento jev je způsoben smršťováním lávy při jejím chladnutí. V severní části území je bývalým stěnovým lomem odkryta podobná čedičová hornina tefrit s výraznou deskovitou až kvádrovitou odlučností. Přestože oba lomy jsou od sebe vzdáleny necelých 200 m, je zcela markantní rozdíl mezi strukturou odlučnosti hornin v těchto lomech.
Rostlinstvo na území rezervace je tvořena komplexem luk, typických pro horské vrchoviště společně s řídkým lesem a fragmenty horských vřesovišť. Zajímavostí jsou bizarně pokřivené kmeny stromů při severním okraji území u menšího stěnového lomu. Jako příčina nízkých a křivolakých kmenů se uvádí možný vliv extrémních půdních či klimatických podmínek v nadmořské výšce okolo 1000 m. Tento malý lesík listnatých stromů je tvořen převážně buky, v menší míře javory. Na území roste řada zvláště chráněných a významných druhů rostlin. Mezi ně patří hojné porosty orchideje prstnatce Fuchsova, masožravé rosnatky okrouhlolisté, kropenáče vytrvalého, koprníku štětinolistého, další masožravky tučnice obecné a prhy chlumní, lýkovce. Roztroušeně a vzácně zde roste vratička měsíční prstnatec májový, vranec jedlový, běloprstka bělavá, lilie zlatohlavá, měsíčnice vytrvalá.
Fauna na území rezervace je poměrně chudá. Žije zde nehojně řada ptáků, např. krutihlav obecný, vzácně chřástal polní či tetřívek obecný a řada dalších drobných pěvců. Z plazů a obojživelníků je zde poměrně hojná zmije obecná, slepýš křehký, ještěrka živorodá a ropucha obecná. Málo je prozkoumaný zdejší hmyz. Mimo jiné zde žijí motýli žluťásek borůvkový, batolec duhový, vzácně i otakárek fenyklový.
Území je přístupné po asfaltové komunikaci, odbočka ze silnice směřující z Ryžovny do Hřebečné. Cesta končí u bývalého vojenského radaru, vybudovaného v roce 1961, který byl v letech 1969–1991 stanovištěm radiotechnické hlásky. K většímu z obou stěnových lomů na území vede z Hřebečné horská naučná stezka Hřebečná – Ryžovna, která se zaměřuje na historii dolování. U čedičového lomu tato stezka končí.
Řeknete si určitě, že je to zapomenuté území a máte pravdu. Ale takových vzácných a zapomenutých střípků krajiny je v Krušných horách hodně a patří k nim i četné pozůstatky těžby rud kovů, naleziště drahých kamenů, místa, kde rostou vzácné rostliny a žijí živočichové v českých zemích jen řídce vídaní a navíc je ti krásně! Prošel jsem ta místa a mohu to potvrdit!
Václav Ziegler
FOTO – archiv autora
)))))) Vyzkoušejte nejnovější nástroj pro zlepšení mužské potence – – – https://rb.gy/lpcznd