Když jsem Abertamy poznal, bylo to v roce 1962, tak zde na jednom konci obce probíhala důlní těžba uranových a dalších rud, na druhém konci se pak těžila rašelina. A v městečku samém se šily rukavičky. Krásné, kožené.
Ty Abertamy leží patnáct kilometrů severně od Karlových Varů v lůně Krušných hor, ale i tak v nadmořské výšce okolo 900 metrů. Dnes je v jeho okolí mnoho míst, která stojí za to, aby se tu člověk na chvíli zastavil, a navíc leží od Abertam, co by kamenem dohodil. Perninské (pro mne to bylo, nevím proč, abertamské) rašeliniště na jejich západním okraji dýchá jedinečnou atmosférou, kterou můžete ochutnat z první ruky díky dřevěným chodníčkům, které vás dovedou až na místa s nejlepším výhledem. Perninské rašeliniště je taková pěkná zastávka na svačinu mezi Abertamy a Perninkem. Právě prošlo revitalizací a úvodní část je přístupná pro návštěvníky po povalovém chodníčku. Území dominuje rašeliništní jezírko, kolem kterého se můžete projít až k vyhlídkovému altánku. Škoda, že v něm není stůl, že by si tu člověk dal svačinu. Ale tak na schodech se to dá napravit. Perninské rašeliniště bylo v roce 2015 vyhlášeno evropsky významnou lokalitou v soustavě Natura 2000 a je chráněnou přírodní památkou. Jde o jedno ze zhruba tří rašelinišť, která se tímto způsobem a v takovém rozsahu v České republice obnovovala. Bylo to poměrně náročné a je to největší revitalizace v Krušnohoří. Zatím je to spíše taková měsíční krajina, ale všudypřítomné přehrázky a valy dávají tušit, že tak za několik let to tu bude pěkně zarostlé typickými rostlinami.
Na druhé straně obce se těžilo. Už od 16. století. Abertamský rudní revír měl rozměry 1500 × 1800 metrů a tvoří jej především svory. Na jihu jej ohraničuje karlovarský žulový pluton a na severovýchodě bludenský zlom. Severní část revíru přechází do fylitů a na západě pokračují svory až k Perninku. Rudní ložiska byla vázaná na malé čočky s obsahem stříbra, bismutu, kobaltu, niklu a uranu. Mocnost žil, tvořených zejména křemenem, kalcitem, dolomitem a fluoritem, se pohybovala v řádu nižších desítek centimetrů.
Však vznik Abertam je spojen s rozvojem stříbrných dolů na začátku třicátých let šestnáctého století. Stříbrná ruda byla objevena náhodně při hloubení studny nebo vodního příkopu, ale brzy byly odkryty všechny důležité žíly. Nejvýznamnější z nich byla Lorenzova žíla pojmenovaná po Vavřinci Šlikovi. Po něm byla pojmenována také dědičná štola, která doly odvodňovala. Vedla přímo pod městem ve směru východ – západ. K hlavním dolům patřila štola Albrecht, která ústila blízko hřbitova ve spodní části sjezdovky Ski areálu Abertamy. Ruda se však dobývala v desítkách děl, z nichž některé dosáhly hloubky okolo dvou set metrů. Délka historických štol z šestnáctého až devatenáctého století dosáhla asi dvaceti kilometrů a ze získaného stříbra bylo možné vyrazit přes osm set tisíc jáchymovských tolarů. Dne 23. dubna 1579 daroval císař Rudolf II. část bývalého šlikovského majetku Koruně české.
Už na konci šestnáctého století se mezi obyvateli rozšířilo, jako náhradní zdroj obživy, krajkářství. Ve druhé polovině devatenáctého století se Abertamy proslavily výrobou kožených rukavic. Jejich výrobu ve městě v polovině devatenáctého století zavedl Adalbert Eberhart a o půl století později se jich ve městě vyrobilo asi 1,5 milionu párů ročně. V té době už Abertamy byly samostatnou obcí, která se v roce 1877 dočkala povýšení na město. Koncem třicátých let dvacátého století výroba dosahovala 6,6 milionů páru ročně a zabývalo se jí 1 200 lidí z města a celkem asi 11 000 obyvatel ze širokého okolí. Rukavice se vyvážely do šedesáti zemí včetně Spojených států amerických nebo Kanady. Město bylo také oblíbeným střediskem zimních i letních sportů. Výroba koženého zboží se ve městě udržela až do roku 1998. Už předtím však v Abertamech skončila těžba rud, poté i rašeliny.
Po ukončení těžby se Abertamy staly turistickým střediskem, jehož jádrem je skiareál na Plešivci. Hora Plešivec jižně od obce je nejen dominantou výhledu z areálu Abertamských plání, ale zároveň je přímo odtud dostupná po turistické stezce. Historická rozhledna na jejím vrcholu nabízí dech beroucí kruhový výhled na Krušné hory, Karlovarsko, Slavkovský a Český les.
Severně od Abertam zase najdete dnes už legendární pohádkový kamenný domek s občerstvením nedaleko propadlého dolu Červená jáma. Kolem města protéká říčka Bystřice. Do severní části katastrálního území Abertamy zasahuje část evropsky významné lokality Krušnohorské plató. V okolí Abertam jsou patrné pozůstatky těžby stříbra i uranu. Nejvýraznějšími stopami po těžbě stříbra jsou haldy u Křížové šachty, nad štolou Tří králů nebo přímo ve městě v místech, kterými probíhala žíla Buriani. V údolí Bystřice jsou patrná zabořená ústí několika štol. Mohutné odvaly se dochovaly také u uranové štoly Albrecht nebo u jámy Jeroným.
Významnou kulturní památkou města je kostel Čtrnácti svatých pomocníků – barokní stavba z roku 1736, upravená v první polovině devatenáctého století a také Rukavičkářská expozice Abertamy – což je muzeum v budově městského úřadu, které určitě stojí za zhlédnutí. Při troše štěstí najdete na důlních odvalech zajímavé nerosty, ale vše ostatní je tady už krásná, tichá a příjemná příroda. Je tu krásně, i když třeba prší.
Václav Ziegler
FOTO – archiv autora