Delfíní samci mezi sebou vytvářejí desetiletí trvající sociální vazby a spolupracují, aby si navzájem pomáhali při hledání partnerek a v boji s konkurenty. Vyplývá to ze studie, o které informoval list The Guardian. Podobné jednání bylo podle autorů studie dosud pozorováno pouze u lidí.
Tito delfíni uzavírají dlouhodobé a stabilní spojenectví, které navíc vytvářejí i mezi různými skupinami. »Před naší studií se však mělo za to, že kooperativní aliance mezi skupinami jsou vlastní pouze lidem,« uvedl jeden z hlavních autorů studie Richard Connor behaviorální ekolog z americké University of Massachusetts Dartmouth.
Zjištění zřejmě podporují hypotézu sociálního mozku, podle které rozměry mozku určují především sociální chování. Lidé a delfíni jsou dva živočichové s největším mozkem v poměru k velikosti těla. »Není to náhoda,« řekl Connor. Jeho studii publikoval odborný časopis Proceedings of the National Academy of Sciences.
Connorův tým sbíral data pozorováním 202 delfínů skákavých indo-pacifických (Tursiops aduncus) ve Žraločí zátoce asi 800 kilometrů severně od australského města Perth v letech 2001 až 2006, a to i během vrcholného období páření mezi zářím a listopadem. Výzkumníci od sebe tyto mořské savce rozlišovali podle jejich jedinečného pískání.
V laboratoři pak blíže procházeli data 121 dospělých delfíních samců a sledovali, jak utvářeli sociální vazby. V pozorování jejich spojenectví pak pokračovali dalších deset let.
Vztahy těchto kytovců jsou proměnlivé a složité. Výzkumníci však objevili aliance, které vznikly mezi dvěma až třemi mladými samci, jako mezi nejlepšími přáteli. Jejich skupiny se poté s věkem rozšířily až na 14 členů. Tito samci si pak pomáhali při hledání partnerek, s nimiž by se mohli rozmnožovat, i při nahánění samic jiných delfínů a také se navzájem bránili před tím, aby je o samice nějaký konkurent nepřipravil.
»Tato spojenectví, která mohou trvat desetiletí, vznikají, když jsou delfíni velmi mladí a přestože se jim začnou vyplácet až mnohem později, až ve věku kolem patnácti let. Někdy, zejména když tito mořští savci cítí, že jim hrozí nebezpečí, se mezi sebou spojí také dvě skupiny a vytvoří tak velké spojenectví,« řekla doktorka Stephanie Kingová, profesorka chování zvířat na Bristolské univerzitě a jedna z autorek studie. »Tito samci (zahrnutí do studie) mají velmi, velmi jasnou představu o tom, kdo je v jejich týmu,« dodala Kingová. Mezi delfíny spojených ze dvou skupin, které vědci pozorovali, měl každý samec pouto se zhruba 22 až 50 delfíny.
Podle vědců se prokázalo, že čím silnější vztahy mezi sebou delfíni měli, tím úspěšnější byli v přilákávání samic. Samcům tak větší úspěch při rozmnožování zajišťuje spíše hloubka jejich vzájemných vztahů a schopnost kooperace, než velikost skupiny.
Je již všeobecně známo, že delfíni jsou velmi společenští a kooperativní, a že se umí pozoruhodně dobře přizpůsobit a naučit chování specifickému pro jejich prostředí. Listu to řekla Stephanie Vennová-Watsonová, která vedla oddělení medicíny a výzkumu v Národní nadaci pro mořské savce v kalifornském San Diegu.
»Nelze vyloučit, že podobná spojenectví by si mohli vytvořit i jiní kytovci,« sdělila Vennová-Watsonová, která se na studii nepodílela. »Toto komplexní chování bude pravděpodobně omezeno na savce s velkým mozkem,« dodala.
(mac, čtk)
FOTO – ČTK/theguardian.com/Simon Allen, wikipedia/(CC0 1.0)/safaritravelplus