V minulých letech čekali v Zoo Ostrava na první mládě nového roku i několik dní, letos se hned na Nový rok narodilo, respektive vylíhlo a vykulilo mláďat 36. Jednalo se o mláďata celkem tří druhů – obřího plže, zástupce pavoukovců a drobné rybky z ostrova Sulawesi.
Nejvíce mláďat bylo u bičovců pestrých (Damon variegatus), celkem 25 (jak symbolické pro nový rok). Tito afričtí pavoukovci, kteří jsou známí především fanouškům Harryho Pottera, se v zoo množí pravidelně. Dorůstají velikosti 3–5 cm a mají široké ploché tělo. První pár kráčivých nohou je přeměněn v tenké hmatové orgány nesloužící k chůzi. Mohou připomínat bič, odtud český název. Druhý pár končetin je přeměněn na velké pedipalpy neboli makadla, které využívá k lovu kořisti (hmyzu). Samec při namlouvání pouští na podklad spermatofor, který samice vstřebá do svého pohlavního orgánu. Po dvou týdnech naklade vajíčka na spodní stranu svého zadečku. Tam zůstanou přilepená a krytá speciální látkou, která je chrání před poškozením. Po 100 až 120 dnech se z vajíček vylíhne 10 až 45 larev. Ty pak zůstávají na matčině zadečku (viz foto) a opouští jej po prvním svlékání. Mladí bičovci žijí ve společenstvích do doby tří až čtyř svleků. Pak si samci začnou vytvářet a bránit svá teritoria. Tento druh je v zoo chován v zázemí, návštěvníci však mohou v noční expozici pavilonu Tanganika pozorovat jiný druh – bičovce tyčkovitého (Euphrynichus bacillifer), který se také pravidelně rozmnožuje.
Celkem deset mláďat se vylíhlo u achatin vroubkovaných – forma Nigeria typ I (Archachatina marginata ovum). Ta mohou návštěvníci vidět v Pavilonu evoluce v jednom z terárií, která obývají spolu s několika dospělými jedinci. Jejich ulita může dosáhnout velikosti až 20 cm a řadí je mezi největší suchozemské plže. Achatiny jsou jako jiní plži hermafroditi, což znamená, že každý jedinec má vyvinuté samčí i samičí pohlavní orgány. Během páření si dva jedinci vymění tzv. spermatofory obsahující spermie, a tak nedojde k samooplození. Kulovitá vajíčka, která kladou do půdy, jsou velká jako skleněné kuličky. Po vylíhnutí mají malé achatiny okolo 3 cm a vyvinutou ulitu, která je zpočátku měkká a křehká. Ve své domovině jsou vyhledávanou pochoutkou a důležitým zdrojem bílkovin, vajíčka jsou pojídána jako kaviár. Jejich ulity slouží jako nádoby a k výrobě šperků, sliz k přípravě kosmetiky a léčiv.
Oba zmíněné druhy se v zoo množí vcelku pravidelně a ve volné přírodě nepatří k ohroženým druhům. Třetí druh s novoročním mládětem je chován v Zoo Ostrava jen krátce – od roku 2024. Je jím drobná rybka medaka šikmošupinná (Oryzias loxolepis), kterou zatím nechová žádná jiná zoo na světě. Tento druh byl vědecky popsán teprve v roce 2023 a vyskytuje se pouze v jezeře Towuti, které je součástí soustavy starověkých jezer Malili ve střední části indonéského ostrova Sulawesi. Stejně jako další druhy endemických ryb a bezobratlých ze sulaweských jezer jsou medaky šikmošupinné ohroženy šířením nepůvodních druhů ryb a znečištěním vod z lidských sídel, přibývajících plantáží na strmých lesnatých březích a také z obřího dolu na nikl, který se nachází v bezprostřední blízkosti jezerní soustavy. Zoo Ostrava se podařilo získat dva mladé jedince začátkem loňského roku dovezené expedicí ochranářské organizace Sulawesi Keepers, se kterou zoo spolupracuje. »Ryby byly umístěny v akvaristickém zázemí a vzhledem k tomu, že šlo jen o dva jedince, s napětím jsme čekali, až dospějí. K naší radosti jsme v průběhu několika týdnů zjistili, že jde o pár. K tření dochází v ranních hodinách a je velmi rychlé, takže jsme ho nikdy přímo nepozorovali. Stejně jako jiné příbuzné druhy medak i zde samička po úspěšném vytření nosí jikry v malém hroznu pod tělem. V tomto případě nenosí jikry po celou dobu vývoje, ale jen několik hodin. Když nalezne vhodné místo k umístění jiker, odloží je – většinou do jemnolistých rostlin, mechu a podobně,« popisuje zooložka Markéta Rejlková. Celkem už se v zoo podařilo odchovat přes 30 mláďat této vzácné a unikátní rybky.
V ostravské zoologické zahradě se za uplynulý rok narodilo, vylíhlo či vykulilo přes 1500 mláďat. V průměru je to 4 až 5 mláďat denně. Z každého odchovaného jedince mají pracovníci zoo radost, ať už se narodil kterýkoli den v roce. Obzvláště si cení mláďat ohrožených a vzácných druhů nebo těch, která mohou být vypuštěna do volné přírody, aby pomohla zachovat divokou populaci daného druhu.
(mac)
FOTO – Zoo Ostrava/Markéta Rejlková, Michal Fuglevič, Lucas Bono