Na rozdíl od Čech a západu Moravy, kde už byl od konce prvohor stvořen silami Země Český masiv, tak jeho východní okraj zalilo moře, v němž se postupně ukládaly horniny Západních Karpat, k nimž na území Moravy a Slezska počítáme flyšové pásmo, karpatskou předhlubeň a Vídeňskou pánev. Tehdy mezi evropským a africkým kontinentem se rozkládal rozlehlý mořský prostor Tethys a tehdy, ve starších třetihorách, vysokohorská pásma Alp a Karpat ještě neexistovala, takže šlo hledět od nás třeba do Afriky. Jak se přibližuje. Ta horská pásma se začala formovat až postupným posouváním africké desky směrem k severu.
Právě díky tomu se oceán Tethys postupně oddělil od Indického i Atlantického oceánu a rozdělil se na dvě větve – jižní tam, kde je dnes Středozemní moře a severní tam, kde jsou dnes Alpy a Karpaty a jejich okolí. A k němu patří východní Morava i Slezsko. V té severní části rozděleného oceánu se začaly usazovat horniny, kterým dnes říkáme flyš, to je střídání pískovců, jílovců, slepenců a místy se v tomto prostoru, díky sopečné činnosti, když sopky chrlily křemičitý popel, vznikly i horniny, kterým říkáme menility.
Co to je vlastně menilit? Menilit je hnědý až hnědožlutý opálový až chalcedonový rohovec a v typickém vývoji se vložky těchto menilitů vyskytují v podobně zbarvených oligocénních slínovcích a jílovcích s příměsí onoho křemičitého sopečného prachu a popelu. Těm vrstvám pak říkáme menilitové vrstvy. Jsou staré kolem 30 milionů let. A jsou velmi jemné, a když se usazovaly, vytvořily velmi dobré prostředí pro zachování zkamenělin. Nejen teoreticky, ale i prakticky můžeme v nich najít zkameněliny všude tam, kde vycházejí na povrch. Ano, v mořích žijí především ryby, takže můžeme najít ty dávné ryby zkamenělé. Také si o těch rybách v příštích pokračováních povíme. A nejen o nich.
A kde, že ty menilitové vrstvy na povrch vystupují? Vystupují ostrůvkovitě díky zvrásněnému terénu na mnoha místech podél Ždánického lesa, Chřibů, Litenčické pahorkatiny, Moravskoslezských Beskyd a Hostýnsko-vsetínské vrchoviny. Dalo by se říci, že vystupují všude tam, kde se rozkládá západní rameno karpatského oblouku. A lokality? Třeba Litenčice a Mouchnice u Koryčan, či Kelč a Špičky u Hranic. Nachází se jako úlomky břidlic na polích, někdy i v odkrytém profilu. Nutno však říci, že menilitové souvrství s nadložním souvrstvím ždánicko-hustopečským už představují závěrečnou fázi usazování karpatského flyše. Brzy se nad hladinou moře objeví vrcholky hor, kterým budeme jednou říkat Karpaty.
Václav Ziegler