V letošním roce pokračuje tým Archeologického ústavu AV ČR, Brno v systematickém terénním výzkum největší známé nekropole germánských Langobardů na našem území. Rozsáhlý odkryv odhalil dosud neznámou část pohřebního areálu v lokalitě Mušov-Roviny datovaného do první poloviny 6. století. Mezi nově prozkoumanými jsou i hroby příslušníků vládnoucí elity Langobardů. Mimořádným objevem je dvojice stříbrných mincí původem z Itálie, sdělila Akademie věd České republiky v tiskové zprávě. V hrobech byly nalezeny i korálky, ozdobné spony, ale také zbraně jako například šípy a kopí.
Pohřebiště Mušov-Roviny je dosud největší známou nekropolí z doby stěhování národů nacházející se severně od středního toku Dunaje. Rozkládá se v poloze, kde se též podařilo objevit starší pohřebiště z doby římské (1.–4. st. n. l.).
Archeologický výzkum v roce 2023 finančně podpořila společnost MND, a.s. Výzkumníci zde nově identifikovali a prozkoumali více než 80 hrobů z první poloviny 6. století, kdy jižní Moravu osídlil germánský kmen Langobardů. Jen několik desetiletí poté střední Evropu opustil a přesunul se do severní Itálie.
Letošní výzkum odhalil část nekropole s řadou hrobů elitního charakteru. »Jsou to rozměrné hrobové jámy s dřevěnou komorovou konstrukcí, mají nosné trámy v rozích a výdřevu po stranách. Přestože byly hroby dle tehdejších zvyklostí krátce po jejich uložení vykradeny, dochovaly se v nich unikátní soubory archeologických nálezů,« řekla vedoucí výzkumného týmu Zuzana Loskotová brněnského Archeologického ústavu AV ČR.
V bohatých ženských hrobech archeologové nalezli předměty související s oděvem, jako jsou spony, pestrobarevné korálky z náhrdelníků a součásti opasků. »Zajímavým objevem je hrob ženy, která do něj byla uložena s bronzovými esovitými sponami vykládanými almandiny. Tento typ polodrahokamu byl tehdy velmi ceněný a dovážel se až z území dnešní Indie,« dodala vědkyně.
Stříbrné mince králů
V mužských hrobech se převážně dochovaly zbraně, např. hroty kopí a šípů, časté byly také parohové hřebeny. Výjimkou nejsou ani objevy pohřbených zvířat, například celých koster psů nebo samostatný hrob koně umístěný v bezprostřední blízkosti jednoho z nejvýznamnějších zřejmě »knížecích« hrobů na zkoumaném pohřebišti.
»Naprosto unikátní je objev dvou stříbrných mincí z hrobu č. 100 na okraji pohřebiště. Jde o mince ostrogótských králů Theodoricha Velikého a Athalaricha z první poloviny 6. století ražené v Ravenně, které dosud na našem území nebyly nikdy nalezeny. Svědčí o tom, že zdejší langobardská elita udržovala čilé kontakty s oblastí severní Itálie,« konstatovala Loskotová.
Letošní objevy potvrzují, že oblast ležící pod Pálavskými vrchy byla jedním z významných mocenských center na politické mapě střední Evropy první poloviny 6. století.
(mac)
FOTO – Archeologický ustav AV ČR, Brno