Zoo Ostrava má nový přírůstek – mládě seriemy rudozobé, dlouhonohého ptáka jihoamerických savan, který je pro svůj pronikavý hlas chován původními obyvateli jako domácí hlídač. Návštěvníci ostravské zoo mohou seriemy vidět (a často i slyšet) v komplexu Jižní Amerika nedaleko voliéry La Pampa.
Seriema rudozobá je v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava chována od roku 2007, kdy byl dovezen roční samec. O rok později k němu přibyla mladá samice. Vytvořili spolu harmonizující pár, který už v roce 2009 odchoval svá první mláďata. Od té doby odchovali ptáci více než dvacet mláďat. V předchozích letech probíhaly odchovy v zázemí, mimo zraky návštěvníků. »V expoziční části pobývali v teplou část roku odchovaní mladí jedinci. V tomto roce jsme do expozice přestěhovali chovný pár. K vidění je v expozičně-chovatelském komplexu Jižní Amerika. Přestože to pro ptáky byla změna a na nové místo ještě nebyli zvyklí, bez problémů zahnízdili,« popisuje chovatelka Michaela Zimmermannová. Hnízdo si seriemy staví na vyvýšeném místě. Jako stavební materiál používají štěpku, kterou doplňují slámou a větvičkami různých velikostí. Samice snesla do hnízda tři vejce. Inkubační doba trvá okolo 30 dnů a střídají se při ní oba rodiče.
Dne 10. července 2025 se vylíhlo jedno mládě, dvě zbývající vejce byla neoplozená. O mladě pečují také oba rodiče. Krmí je různými druhy hmyzu (např. cvrčky, larvami potemníků), myšími holaty, drobnými hlodavci a později také kuřaty. »Zajímavostí je, že mezi preferované složky potravy patří oddělené ocasy (kaudální části) myší a potkanů. Ty pravděpodobně připomínají seriemám hady, kteří tvoří běžnou součást jejich jídelníčku ve volné přírodě,« dodává Zimmermanová. Mládě prospívá a rychle roste. Přibližně po měsíci opustilo hnízdo a nyní se již začíná samostatně pohybovat po voliéře. Stále je však rodiči střeženo.
Seriema rudozobá (Cariama cristata) obývá savany Jižní Ameriky (tzv. pampy). Patří do řádu krátkokřídlých, do kterého se řadí např. dropi, jeřábi či chřástali. Stavbou těla i chováním však spíše připomíná zástupce běžců – nandu pampové. Svědčí o tom i pojmenování, které pochází z domorodého »seri« – malý a »ema«, což je původní název pro nandu, tedy malý nandu. Podobně jako nandu se pohybuje spíše po zemi a dokáže i velmi rychle běhat (rychlostí 25–40 km/h). K tomu jí dobře slouží dlouhé a silné nohy. Létá málo, pouze vylétává do korun stromů na noc a v době hnízdění nebo v případě velkého nebezpečí. Pokud se ale protivníka neobává, snaží se ho zahnat kopáním. Živí se lovem bezobratlých i drobných obratlovců (například žab, ještěrek, hlodavců a menších ptáků). Kořist usmrcuje tak, že ji drží v zobáku a tluče s ní o zem. Podobně jako známý africký dravec hadilov písař dokáže ulovit i jedovatého hada.
(mac)
FOTO – Zoo Ostrava/Monika Vlčková, Pavel Vlček