Tento týden spadla v některých částech severoitalského regionu Emilia-Romagna polovina průměrných ročních srážek za pouhých 36 hodin. Řeky se vylily z břehů a tisíce hektarů zemědělské půdy se ocitly pod vodou. Do čtvrtečního večera zůstalo podle odhadů 20 000 lidí bez domova a bylo potvrzeno 13 mrtvých. Záplavy, které tento týden postihly zemi, jsou nejnovější katastrofou počasí a politici konečně začínají reagovat, napsal list The Guardian.
Jedná se o poslední katastrofu způsobenou počasím, která zemi postihla. Před šesti měsíci zahynulo na jižním ostrově Ischia 12 lidí při sesuvu půdy, který vyvolal přívalový déšť. Dalších jedenáct lidí zahynulo loni v září při bleskových záplavách v centrálním regionu Marche.
Loni v červenci, uprostřed vlny veder a nejhoršího sucha v Itálii za nejméně sedm desetiletí, zabila ledová lavina v italských Alpách 11 lidí.
Ještě je příliš brzy na to, aby bylo možné na základě studie o příčinách povodní určit, nakolik jsou záplavy z tohoto týdne horší nebo pravděpodobnější v důsledku globálního oteplování způsobeného člověkem.
V celé Evropě se však s rostoucí koncentrací oxidu uhličitého v atmosféře zvyšuje i extrémní počasí – po sobě jdoucí roky sucha sužují zemědělce ve Španělsku a jižní Francii, zatímco loni se na celém kontinentu vyskytly nebývalé vlny veder.
»Změna klimatu je tady a my prožíváme její důsledky. Není to žádná vzdálená vyhlídka, je to nový normál,« řekla agentuře Reuters Paola Pino d’Astore, odbornice z Italské společnosti pro environmentální geologii (SIGEA).
Podle odborníků je Itálie díky své geografické poloze obzvláště zranitelná vůči klimatickým katastrofám: díky rozmanité geologii je náchylná k záplavám a sesuvům půdy, zatímco rychle se oteplující moře na obou stranách ji činí zranitelnou vůči stále silnějším bouřím v souvislosti s rostoucí teplotou.
Přední linie klimatické krize se dosud nacházela na globálním jihu, což vedlo k často opakovanému tvrzení, že nejhorším dopadům čelí ti, kteří jsou za klimatickou krizi nejméně zodpovědní. Pro Itálii a pravděpodobně brzy i pro zbytek Evropy je však nepřítel před branami.
Loni v srpnu zaznamenala meteorologická stanice poblíž Syrakus na jižním ostrově Sicílie 48,8 °C, což je údajně nejvyšší teplota, jaká kdy byla v Evropě naměřena. Zatímco svět svádí předem prohraný boj o udržení nárůstu průměrné globální teploty pod 1,5 °C, v Itálii jsou průměrné teploty za posledních 10 let již o 2,1 °C vyšší než v předindustriální době.
Národní skupina zemědělců Coldiretti uvádí, že počet extrémních povětrnostních jevů zaznamenaných v loňském létě, včetně tornád, obřích krupobití a úderů blesku, byl pětkrát vyšší než před deseti lety. Stejně jako v mnoha jiných částech světa, které již pociťují dopady klimatických změn, i zde nejvíce trpí zemědělci: loňské velké sucho způsobilo pokles výnosů až o 45 %. Ekologická organizace WWF Italia uvedla, že likvidace lesů a vegetace na březích řek v regionu Emilia-Romagna, které pohlcují vodu, tento týden ještě umocnila. Dvacet tři řek se vylilo z břehů. Podle odborníků je to důsledek dlouholeté, často neregulované výstavby a průmyslového zemědělství.
Navzdory stupňování extrémních povětrnostních katastrof italští politici teprve začínají zasahovat. Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo první národní plán adaptace země na změnu klimatu v prosinci 2022 – po téměř čtyřletém zpoždění.
»Politika adaptace na změnu klimatu, která jde nad rámec způsobů řešení mimořádných událostí a zohledňuje dopady běžného plánování, je stále naléhavější,« uvedl WWF Italia ve svém prohlášení.
(jb)