Klimatické změny v minulosti vyvolaly mohutné vlny v evoluci plazů. Podle společné studie Harvardovy univerzity, univerzity v Albertě a muzea přírodní historie v Severní Karolíně rychlý vývoj plazů koreluje s klimatickými změnami. Studii zveřejnil odborný časopis Science Advances.
Země zažila mezi obdobím permu a triasu, tedy periodou mezi 265 a 230 miliony let dvě zásadní období, v nichž vyhynulo velké množství druhů. První před 261 miliony let, druhé před 250 miliony let. Při této druhé vlně zmizelo z povrchu zemského 86 procent zvířecích druhů. A začala éra plazů, coby největší žijící skupiny obratlovců. Do té doby jí dominovali synapsidi, bližší savcům.
Po druhém velkém vyhynutí zvířecích druhů se začali velkou rychlostí množit plazi. Ovlivnili ekosystém a měli vliv na evoluci celého světa. Mnozí vědci to vysvětlují uvolněním prostoru po vyhynutí konkurenčních druhů.
Revidovaný evoluční strom a časy divergence pro hlavní skupiny raných amniot, raných synapsidů a plazů
Podle publikované studie, o níž informoval deník The Jerusalem Times, existuje korelace mezi rychlou evolucí plazů a extrémním zvýšením teploty na planetě. Dokázali totiž v těchto podmínkách přežít snadněji než ostatní zvířata. »Některé skupiny se vyvíjely rychle, jiné pomaleji, ale téměř u všech byl vývoj rychlejší než kdykoli dříve,« řekl jeden z autorů studie Tiago R Simões.
Vědci zkoumali fosilie tisícovky jedinců náležejících k 125 druhům plazů, synapsidů a jejich blízkých příbuzných žijících během 140 milionů let před a po období velkého vyhynutí v permu a triasu. Popsali tak vzhled různých druhů a jejich vývoj v tomto období. Údaje srovnali s těmi o teplotách panujících ve stejné době.
Mohutný vývoj plazů po »velkém vyhynutí« se projevil vznikem velkých druhů, z nichž mnohé známe i dnes, například ještěry, želvy, krokodýly. »Jedna linie, lepidosauria, z nichž se vyvinuli první plazi a tuatary, se odklonila od většiny a pomalými změnami dospěla k autonomii. Místo radikální změny, jakou prodělali v té době jiné druhy plazů, byl jejich tělesný vývoj omezen přirozenou selekcí,« sdělil Simões.
Nejsnadněji zmapovatelnou změnou je změna velikosti těla a příčinu lze snadno vystopovat. »Menší plazi mohou lépe vyměňovat teplotu se svým okolím, což je pro plazy s objemnými těly těžší. Velké druhy jako krokodýli nebo dinosauři se nedokázali tak účinně zchlazovat, byli nuceni rychle změnit tvar těla a přizpůsobit se novým podmínkám v prostředí,« popsal Simões.
Oteplování také vedlo plazy k přesunům – buď zamířili do míst s mírnějším podnebím, nebo se ponořili do mořské vody a tam se chladili.
Dnešní plazi takové šťastné období neprožívají. Podle dubnové studie zveřejněné v časopise Nature hrozí 21 procentům z nich zánik.
(mac, čtk)
FOTO – science.org, pixabay