Ekologové ze Spojených států zjistili, že lidstvo vypouští do životního prostředí přibližně stejný objem solí, jaký se do ekosystémů dostává z přírodních zdrojů. To narušuje globální koloběh soli v přírodě a vede k zasolování sladkých vod, informovala tisková služba Marylandské univerzity v College Parku (UMD). Přehledová studie byla zveřejněna v časopise Nature Reviews Earth & Environment.
»Před dvěma desetiletími jsme měli k dispozici pouze namátkové studie o tom, kolik soli je přítomno v ekosystémech v určitých oblastech světa. Informace, které jsme nyní shromáždili, naznačují, že globální koloběh soli, který zahrnuje jak vnitrozemské prostředí, tak atmosféru, byl vážně narušen lidskou činností,« uvedl spoluautor práce, profesor Connecticutské univerzity Gene Likens, jehož slova cituje tisková služba UMD.
Vědci k tomuto závěru dospěli poté, co zkombinovali a analyzovali obrovské množství údajů shromážděných za desítky let studia koncentrací sodíku, chlóru, hořčíku, vápenatých iontů a dalších složek minerálních solí v různých ekosystémech. Ty zahrnují jak přirozeně se vyskytující ionty, tak jejich antropogenní protějšky, které se do biotopů dostaly spolu s hnojivy, solí ze silnic a městskými odpadními vodami.
Analýzy vědců ukázaly, že lidstvo vypouští do vodních a pevninských ekosystémů obrovské množství kuchyňské soli a hnojiv. Jsou srovnatelná s původní hmotností iontů kovů, chlóru, kyseliny fosforečné, dusičné a sírové, jakož i dalších složek minerálních solí přítomných v nedotčené přírodě.
Například v řekách v USA bylo zjištěno přibližně 271 milionů tun kuchyňské soli, z čehož asi 70 % je přírodního původu, zatímco zbývajících 30 % pochází z antropogenních zdrojů. Největší podíl z nich tvoří průmyslová sůl (13,9 %), která se používá k odklízení ledu a sněhu ze silnic, a sloučeniny, které se používají k hnojení a ošetřování polí (6,7 %) a odtud se dostávají do podzemních vod a řek.
Rychlý růst tohoto antropogenního znečištění narušil přirozený koloběh solí a vedl k jejich hromadění v podzemních vodách a půdě na ploše přibližně 10,12 milionu km², což je srovnatelné s rozlohou největších států světa. Zároveň se od poloviny 20. století zdvojnásobila koncentrace sodíku a chlóru ve velkých řekách.
Další zvyšování koncentrací soli pak bude mít vážné důsledky pro rostliny, zvířata, infrastrukturu i lidské zdraví, varují autoři článku. Vyzývají k vypracování norem a limitů pro kontrolu přísunu solí do životního prostředí.
(cik, TASS)
Diskuze je uzavřena.