Asi mezi námi není nikdo, kdo by si v podzimním období nevšiml na poli hejn velkých černých ptáků – havranů polních. A říkáme si, že zima už na sebe nedá dlouho čekat. Ještě v sedmdesátých letech jich byly statisíce a pod jejich vahou se lámaly u nás v Polabí větve. Dnes v České republice běžně hnízdí v lesních porostech a parcích a podle posledních údajů na našem území hnízdí až tři tisíce párů havranů.
Tito ptáci však na zimu se odlétají živit do jihozápadní Evropy. Zpravidla během října nás opustí. V našich městech tráví zimu otužilejší havrani z východní Evropy, hlavně z Ukrajiny a Pobaltí. V menší míře k nám přilétají ptáci z jižní Skandinávie a Polska. Jejich přílet spadá do poloviny října, takže s našimi domácími havrany se většinou ani nesetkají. Odhadem přečkává v České republice zimu dva až čtyři miliony havranů. V dřívějších letech byl tento počet ještě vyšší. Důvody úbytku nejsou přesně objasněny. Chce se věřit teorii, že ptáci našli vhodné místo k přezimování blíž, a proto nezalétají až k nám. Druhou možností ale zůstává opravdový pokles početního stavu, například vlivem chemizace zemědělského průmyslu. Havran polní se přitom může dožít až čtyřiceti let. Známá nocoviště se nachází v Kralupech a Veltrusech u Prahy. V blízkosti řeky Vltavy tráví noci každou zimu až 100 000 havranů naráz. Na takto velké nocoviště přilétají havrani i z míst vzdálených několik desítek kilometrů. Ve Veltrusech ve velkém také hnízdí. Ornitologové uvádí na této lokalitě až osm stovek hnízdících párů! Velké zimní nocoviště se nachází i u Nymburku, poblíž nádraží. Havrani spí poměrně vysoko na stromech. Méně často na střechách vysokých domů. Na oblíbené lokalitě střídají někdy více nocovišť nedaleko od sebe.
Zajímavostí je uspořádání nocujících ptáků. V hierarchii hejna výše postaveni jedinci, nocují na nejvyšších místech stromů a níže postaveni jedinci pod nimi.
Souvisí to i s vyměšováním trusu. Stotisícové hejno ho vyprodukuje značné množství a ptáci na nižších větvích bývají často dost ušpiněni. Večerní přílet na nocoviště je pro milovníky ptactva, nebo přírody obecně, nepopsatelným zážitkem. Ze všech stran se začnou před soumrakem slétávat šiky havranů. V momentě, kdy vás jejich množství ohromí, zjistíte, že to byl pouze předvoj. Ze všech světových stran přilétají další hejna, až je obloha téměř zakryta. Havrani párkrát zakrouží nad nocovištěm a za mohutného krákání usedají na větve. Křikem se projevují až do úplného setmění.
Přínos společných nocovišť, zůstává dodnes neobjasněn. Nejprve se ornitologové domnívali, že ve velké skupině havranů je vyšší teplota okolí. Tato teorie se nepotvrdila, nocující ptáci si mezi sebou udržují rozestupy, takže teplota uvnitř nocoviště je stejná jako mimo něj. Další teorie zněla tak, že nocující havrani si vzájemně předávají informace o dostupné potravě. Ovšem ráno odlétají stejné skupinky na svá místa, ze kterých přilétla, takže ani toto nebude ten pravý důvod. Ani obrana proti predátorům zřejmě nehraje roli. Tak velký pták, jako je havran, nemá v několikametrové výšce stromu přirozeného nepřátele. Ulovit by jej dokázal snad jen výr velký, který je ale tak vzácný, že ani tato teorie nebude pravdivou. Proč tomu tak je, vědí asi pouze sami havrani. A že jsou to chytří ptáci!
Václav Ziegler
FOTO – archiv autora
Diskuze je uzavřena.