Lidé už mohou hlasovat v anketě o Strom roku 2022. Do finále postoupilo 12 stromů z osmi krajů, usilují o postup do evropského kola soutěže. V tiskové zprávě o tom dnes za pořadatelskou Nadaci Partnerství informoval David Kopecký. Předchozí český titul Strom roku 2021 získala takzvaná Zpívající lípa z Telecí na Svitavsku.
Hlasovat lze přes web a pomocí DMS. Díky tomu lidé podle pořadatelů přispějí na výsadbu nových stromů a péči o ně. Hlasování končí 11. září. »Poslední týden hlasování bude již tradičně tajný. Vítěze vyhlásíme 21. září 2022 na brněnské Hvězdárně a planetáriu. Od roku 2002 se v anketě objevilo už 1608 stromů a vybralo přes tři miliony korun. Výtěžek putuje zpět ke komunitám okolo finálových stromů a Stromů hrdinů, které jej mohou použít na nové výsadby nebo ošetření stromů, jako tomu bylo třeba v případě stoletého jilmu ve Vyškově,« uvedla koordinátorka ankety Silvie Zeinerová Sanža.
Mezi dvanáctkou soutěžících jsou hned čtyři ovocné stromy – Bartákova třešeň z Hostěnic u Brna a tři hrušně: Prajzovská hruška z Hostišové na Zlínsku, Hrušeň hnilička z Drásova u Příbrami a Sousedská hruška z Kralic nad Oslavou. Proti nim soutěží například tři lípy: nejstarší a zároveň nejmohutnější strom letošní soutěže – 475letá Bratrská lípa z Kunvaldu s obvodem více než devět metrů, také 275letá Vorařská lípa z Rychnovska a 86letá Lípa osudu z Chvalkovic na Hané.
Porota letos vybírala finálovou dvanáctku z 55 návrhů. Nejvíce nominací letos dorazilo z Jihomoravského kraje, a to 21, z toho deset z Brna. Druhý nejvyšší počet byl z Olomouckého kraje s osmi přihláškami, následuje Středočeský s pěti a Pardubický se čtyřmi stromy. Ostatní kraje dodaly od jedné do tří nominací.
Titul Strom roku 2021 získala takzvaná Zpívající lípa z Telecí na Svitavsku, která patří mezi nejmohutnější a nejstarší stromy České republiky. Její stáří je odhadováno na více než 700 let. Přezdívka odkazuje až k dobám husitským. K lípě se také vztahuje několik pověstí. Podle té nejznámější přepisoval stařeček Jiroušek v dutém kmeni Nový zákon. Přitom si zpíval žalmy a zpěv, který se mísil s šuměním listí, se nesl krajem a dal údajně vzniknout přízvisku lípy.
(mac, čtk)