Populace létajícího hmyzu v Británii od roku 2004 klesla téměř o 60 procent. Vyplývá to z průzkumu, o němž informoval server listu The Guardian a při němž dobrovolníci loni v létě počítali jednotlivý sražený hmyz na poznávacích značkách automobilů. Průzkum je podle vědců třeba opakovat vícekrát, aby byla čísla spolehlivější. Výsledky ale už teď odpovídají datům o úbytku hmyzu v jiných zemích.
Výsledky získané z mnoha tisíc cest autem po Británii ukazují úbytek o 65 procent v Anglii, 55 procent ve Walesu a 28 procent ve Skotsku. I když vědci zatím zorganizovali jen dva takovéto veřejné průzkumy, a je tedy možné, že šlo o výjimečně dobré, či naopak špatné roky pro hmyz, podobné výsledky přinesly i průzkumy v jiných evropských zemích.
Například dánská studie, vycházející z dat z let 1997 až 2017, hovoří o úbytku v populaci létajícího hmyzu na dánském venkově až o 80 procent, a to vlivem zemědělských pesticidů a hnojiv.
Hmyz je klíčový pro zdravé životní prostředí, jelikož recykluje organickou hmotu, opyluje rostliny a drží pod kontrolou škůdce. Za jeho úbytek podle nedávné studie londýnské univerzity UCL, o níž informoval server BBC, může intenzivní zemědělství a globální oteplování.
»Kvůli zdraví a blahobytu dalších generací už nemůžeme dál odkládat řešení. Je naprosto zásadní, abychom zastavili úpadek biodiverzity. Vyžaduje to politickou i společenskou reakci,« řekl deníku The Guardian Matt Shardlow z organizace Buglife. Ta spoluorganizovala britský výzkum.
Organizace Buglife také uvedla, že kromě reakce vlád a radnic může pomoct každý tím, že na své zahradě nechá růst delší trávu a zaseje luční a divoké květiny. »Kdyby každá zahrada měla malou plochu pro hmyz, dohromady by tvořily pravděpodobně největší přirozené prostředí na světě,« uvedla organizace.
(mac, čtk)
