Afrika jako kontinent se stává den za dnem významnějším hráčem světové politiky a ruku v ruce s ní rovněž světového byznysu. Mimo zájem českého mainstreamu a vládnoucích elit. Pochopitelně, neboť Afrika dává stále hlasitěji a srozumitelně najevo svůj odpor vůči Západu v čele s USA a naopak deklaruje rostoucí náklonnost k Rusku. Čerstvě to dokumentuje postoj vládnoucí strany Zimbabwe, která dokonce hovoří za celý kontinent a tvrdí, že Afrika se více a více staví proti Spojeným státům a Západu.
Zajímavý komentář právě na toto téma jsem objevila na webu největšího zimbabwského soukromého deníku The Mail, o němž oficiální zdroje tvrdí, že je nejvyváženějším periodikem v zemi.
Kromě jiného jsem se dočetla, že »africké země jsou stále odolnější vůči ‚šikaně‘ ze strany Spojených států a Západu obecně, protože nyní lépe chápou své silné stránky«. Ruskému Sputniku to sdělil Christopher Mutsvangwa, mluvčí vládnoucí strany ZANU-PF.
Zejména britští kolonizátoři se tu v minulosti vyřádili jak se patří (zlato, uhlí, nikl, chróm – 60 % světových zásob, křemík – 90 % světových zásob, měď, cín a další.). Drancovali a drancovali – včetně amerických těžařských společnosti z časů nedávno minulých.
Mutsvangwa se vyjádřil jasně: »Africké země se nyní mnohem více zajímají o rozvoj sebe sama, aniž by se nechaly od Západu šikanovat, a proti Západu je nyní velký odpor. Vědí, že jejich zdrojová základna je jedna z největších na světě, a vědí, že západní země žárlí a chtějí jim zdroje vzít, jako to vždy dělaly v koloniální éře. Afrika již vyrostla a získala jak sebevědomí, tak mnoho jiných přátel.«
Dále poznamenal, že Zimbabwe si vysoce cení svých vazeb s Ruskem a doufá v rozvoj společných projektů v oblasti obchodu a v dalších oblastech, včetně výstavby železnic, energetiky, metalurgie a vědy. Ovšem nejen s Ruskem…
K tvrzením, že nedávná návštěva běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka měla přinést prospěch jen několika málo lidem místo celému národu, Mutsvangwa řekl: »Vím, že to není pravda. Bělorusko nám poskytuje mnohé výhody v zemědělství a zemědělství nemá žádnou politickou stranu.«
Vládnoucí strana Zimbabwe usiluje o dobré vztahy i se Spojenými státy – ty jsou však z minulosti hodně narušené.
»Chceme být přáteli se všemi a nepřáteli s nikým. To je přání našeho prezidenta. Zdá se, že toto poselství proniká i do západních metropolí.« Tady bych s mluvčím vládnoucí zimbabwské strany polemizovala, ale na druhou stranu mu nechci brát iluze a zrazovat ho od snahy »být nepřáteli s nikým«. K tomu je ale vždy zapotřebí snahy obou stran. Já z těch snažících se zatím vidím jen tu jednu, tu zimbabwskou.
Marie Krejčíková