Jako kdysi bylo české království, klube se nám nyní české krejčovství. Šili jsme roušky, nyní pleteme svetry a zřejmě záhy začneme znovu šít… možná stany (holt se musíme oprostit od nesnesitelnosti žití pod STANem, což jistě není totéž, co lízat med), abychom měli aspoň hlavu kde složit. Z národu dělnického a rolnického stali jsme se národem šijícím neb jen tehdy žijícím – národem švadlenek, pletařů a krejčích. Vlády tě ožebračí a s úsměvem a za ruku, tisknouce ji pevně jako tu dětskou při cestě do školy, přivedou tě bez mrknutí oka na mizinu. A ty, všivý občane, švábe proruský, trolle odporný, jenž svou prací povaleče živíš, zhyň!
Právě v tomto duchu nesla se reakce profesorova na včerejší demonstraci. »Je jasné, že ruská propaganda a dezinformační kampaně se objevují na našem území opakovaně a někdo jim prostě podléhá. Interpretace událostí, které jsem já měl zatím možnost vidět, ukazují na silně proruské postoje, a podle mě to neodpovídá tomu, co jsou zájmy České republiky a našich občanů.«
Již tak bobtnající sbírku dech beroucích výroků znovu doplnila Markéta, řkouc: »Pokud od nás ale někdo očekává příklon k zločinnému ruskému režimu, nedočká se.«
To v reakci na návrh, jenž také zazněl z pódia, že vláda by měla udělit kompetenci delegaci odborníků, jež by se po vzoru Bulharska odebrala do Moskvy rokovat o dodávkách plynu, neboť Kreml deklaruje, že je otevřený jednáním s kýmkoli.
Zvolili jste si ale pazgřivce a pazgřivkyně, jen co je pravda. Jeden se cynicky vysmívá 120 tisícům občanů a druhá, stejně slabomyslná, nás raději nechá vyhladovět a pomrznout, jen aby ani milimetrem nevykoukla z americké zadnice. Ona se v tom smradu přímo vyžívá.
Miroslav Horníček se kdysi vyjádřil, že »je těžké být debilem, protože konkurence je veliká«. Zajímavé, jak se tato myšlenka časem vyvinula, neboť od časů páně Horníčkových ona konkurence mnohonásobně stoupla, ovšem – aspoň mně to tak připadá – býti debilem dnes je naopak stále snazší a snazší…
Marie Krejčíková
Diskuze je uzavřena.