Přes 30 000 zaměstnanců se 3. července zúčastnilo protestní akce odborářů v různých závodech Mercedesu.
Protesty jsou zaměřené proti plánům představenstva na další snižování počtu pracovních míst, s požadavkem zachování pracovních míst a lokalit, pokračování 35hodinového pracovního týdne a zachování zvláštních platů a sociálních standardů. Demonstrace byla také odpovědí a reakcí na dopis představenstva společnosti Mercedes, kterým informovalo zaměstnance, že pro letošní rok bude zrušena kolektivně sjednaná mimořádná platba »Transformační modul« pro 90 000 zaměstnanců, která činí 18,4 procenta běžného individuálního měsíčního platu. Již v polovině června navrhl předseda dozorčí rady Mercedesu Martin Brudermüller novinám Handelsblatt návrat z 35hodinového na 40hodinový pracovní týden, samozřejmě bez zvýšení mezd.
Ve vystoupení Michaela Clause, místopředsedy rady zaměstnanců v závodě Untertürkheim, který promluvil k přibližně 2000 kolegům na shromáždění v Mettingenu, mimo jiné zaznělo, že více než 40 procent federálního rozpočtu je pumpováno do válečného stroje. »Potřebujeme generální stávku. Není třeba ji vyzývat; stane se, pokud si to budete přát.« Než ho pronesl, svlékl si čepici IG Metall z kubánské čepice s rudou hvězdou.
Také předsedkyně zástupců mládeže a stážistů závěr svého vystoupení uzavřela provoláním ۛBez stávky se nic nezmění.«
O několik dní dříve schválili odboroví představitelé v Untertürkheimu rezoluci s názvem: »Už dost. Protest, odpor, stávka! Šéfové chtějí třídní boj? Ať si ho vezmou!«
V rezoluci se mimo jiné uvádí: »Peníze, které chybí z fondů sociálního zabezpečení kvůli úsporným opatřením, plynou také do znovuvyzbrojování. Naše mládež má jít znovu do války za zisky korporací. ‚Šéfové‘ a ‚jejich vláda‘ jsou na druhé straně barikády. Jejich cílem je překonat ‚svou krizi‘ na úkor zaměstnanců a stát se ještě bohatšími. My na druhou stranu chceme dobrou práci, sociální zabezpečení a mír. Ale tyto věci nepřicházejí automaticky.« Následuje výzva k organizaci do odborů a protestům – »až do bodu stávek«: »A pokud budou odboroví předáci váhat, pak to uděláme sami.«
Jasná prohlášení, která nevyžadují žádné apely na politiky, vedoucí pracovníky a členy představenstva uvedených firem!
Mottem je vzít mobilizaci do vlastních rukou. První mohutné akce odborářů, které v minulých dnech proběhly, nejsou zdaleka posledními.
Miroslav Kavij


JJ jistě píšete v ruského laptopu se SW vyvinutým v Moskvě a jezdíte také vozem z ruské výroby nebo alespoň něčím z Číny.
Nadměrné přesčasy: Ačkoliv čínský zákon omezuje práci přesčas na 36 hodin měsíčně, v automobilkách a dodavatelských řetězcích bývají běžné přesčasy v rozsahu 100 až 300 hodin měsíčně. Základní mzdy jsou nízké a tvoří často jen třetinu příjmu, zbytek závisí na odpracovaných přesčasech.Mzdové ohodnocení: Základní mzdy se liší podle regionu (nejvyšší v Šanghaji a Pekingu, které mají vyšší životní náklady). Dělníci v automobilkách si ale zpravidla vydělávají jen zlomek toho, co pracovníci ve srovnatelných pozicích v západní Evropě.Vysoké pracovní tempo: Čínský automobilový průmysl je známý bezprecedentní rychlostí a inovačním nasazením. Od pracovníků je vyžadována maximální flexibilita, rychlost a přizpůsobení přísným výrobním cílům.Bezpečnost práce: V některých částech průmyslu, zejména u dodavatelů dílů, přetrvávají problémy s ochranou zdraví a bezpečností (např. riziko prachu způsobujícího nemoci z povolání, jako je pneumokonióza).Organizace práce: Zahraniční společnosti v Číně musí ze zákona působit formou společných podniků (tzv. joint ventures) s lokálními partnery (např. FAW). Z toho důvodu je management firem často řízen v hybridním čínsko-západním
Konverzace v režimu AI: pracovní podmínky čínanu v automobilkáchŘekli jste: pracovní podmínky čínanu v automobilkáchPracovní podmínky Číňanů v automobilovém průmyslu se vyznačují extrémně vysokým pracovním nasazením, systémem masivních přesčasů a kulturou „involuce“ (intenzivní vnitřní konkurence). Tyto faktory sice umožňují čínským značkám bleskový vývoj a nízké výrobní náklady, pro samotné zaměstnance však často znamenají enormní fyzickou i psychickou zátěž.Hlavní rysy pracovních podmínekExtrémní pracovní doba (Kultura 996 a 896): V čínském automotive je běžné pracovat od 9:00 do 21:00 (případně od 8:00 do 21:00) 6 dní v týdnu. Ačkoliv čínský zákoník práce formálně omezuje přesčasy na 36 hodin měsíčně, realita v továrnách a vývojových centrech běžně dosahuje stovek hodin přesčasů. Výrobci baterií (např. CATL) nebo samotné automobilky (např. NIO či Tesla v Šanghaji) čelí kritice za vyžadování drastických přesčasových maratonů bez adekvátního volna.Struktura mezd: Základní fixní mzda dělníků bývá relativně nízká. Aby si zaměstnanci vydělali na důstojný život, jsou finančně zcela závislí na příplatcích za přesčasy, které tvoří až dvě třetiny jejich celkového příjmu.Neustálá dostupnost: Od inženýrů a kancelářských profesí se očekává nepřetržitá dostupnost na telefonu (24/7) a řešení pracovních úkolů i během víkendů či dovolených. Hranice mezi osobním a pracovním životem prakticky neexistuje.Vysoká automatizace vs. tlak na výkon: Moderní čínské továrny využívají pokročilou robotizaci, což sice snižuje podíl těžké fyzické práce, ale zároveň to zvyšuje tlak na operátory linek, od kterých se vyžaduje stoprocentní efektivita a chybovost blízká nule.Expanze do zahraničí a kontroverzeKdyž čínské automobilky staví své závody mimo Čínu, snaží se své domácí pracovní návyky často přenést s sebou, což naráží na legislativu a standardy jiných zemí:Stavební projekty v Evropě: Při výstavbě evropských továren (např. BYD v maďarském Segedínu) využívají subdodavatelé tisíce dovezených čínských dělníků. Organizace China Labor Watch zde zdokumentovala sedmidenní pracovní týdny, zadržování části mezd a nucení k falšování výkazů o odpracovaných hodinách při kontrolách.Kauza v Brazílii: Úřady musely dočasně zastavit stavbu továrny BYD v brazilském státě Bahia poté, co inspekce objevila více než 160 čínských dělníků v podmínkách připomínajících moderní otroctví (konfiskace pasů, ubytování bez matrací, katastrofální hygienické zázemí).Jeden případ za v…iDNES.czZobrazit všeŘekli jste: a podmínky v ruskýchPracovní podmínky v ruských automobilkách (jako jsou AvtoVAZ/Lada, KamAZ nebo GAZ) procházejí v posledních letech turbulentním vývojem. Na rozdíl od Číny, kde je hlavním problémem dobrovolně-povinné vyčerpání z neustálých přesčasů, se ruský automotive potýká s kombinací těžké ekonomické krize, nestability pracovních úvazků, technologického úpadku a kritického nedostatku kvalifikovaných lidí.1. Zkrácené pracovní týdny a nucené volnoKvůli západním sankcím, vysokým úrokovým sazbám a propadu domácí poptávky nejsou ruské automobilky schopny udržet stabilní provoz.Běžný standard 3 až 4 dnů: Giganti jako KamAZ nebo AvtoVAZ opakovaně a systémově zavádějí čtyřdenní (či dokonce třídenní) pracovní týdny.Následky pro dělníky: Zkrácení pracovní doby automaticky znamená pokles reálných příjmů o 20 % až 30 %. Když továrny vyhlásí úplnou odstávku výroby z důvodu chybějících komponentů, zaměstnanci jsou posíláni na nucenou dovolenou nebo jsou jim přidělovány pomocné manuální práce, jako je úklid areálu nebo natírání plotů.2. Extrémní nedostatek lidí a netradiční pracovní sílaRuský automobilový průmysl masivně ztrácí lidi. Mnoho kvalifikovaných mechaniků, svářečů a inženýrů buď odešlo do výrazně lépe placeného vojensko-průmyslového komplexu (výroba tanků, munice), uprchlo do zahraničí, nebo bylo mobilizováno do války. Továrny situaci řeší zoufalými způsoby:Práce vězňů: Největší automobilka AvtoVAZ oficiálně požádala vězeňskou službu o nasazení odsouzených k nuceným pracím přímo na montážní linky, aby dokázala pokrýt chybějící stavy dělníků.Zahraniční migrující pracovníci: Do ruských závodů jsou masivně verbováni dělníci ze středoasijských republik (Uzbekistán, Tádžikistán), u kterých je však problém s nízkou kvalifikací.3. Zastaralé prostředí a technologický návrat do minulostiOdchod západních partnerů (např. koncernu Renault z AvtoVAZu) znamenal stopku pro moderní technologie a bezpečnostní standardy.Fyzicky náročnější práce: Kvůli absenci západních součástek a softwaru se linky zjednodušily. Auta se montují v tzv. „ořezaných“ verzích (často bez ABS, airbagů či moderní elektroniky). To paradoxně zvyšuje podíl hrubé, méně efektivní manuální práce na úkor automatizace.Zanedbaná infrastruktura: Tovární haly stárnou, investice do bezpečnosti práce a modernizace zázemí (ventilace, ergonomie pracoviště) jsou kvůli finančním ztrátám automobilek na minimu.4. Absence nezávislých odborůZatímco v minulosti v Rusku existovaly snahy o nezávislé odborové hnutí (např. v tehdejších závodech Ford či VW), v současném politickém klimatu jsou jakékoliv protesty nebo stávky za lepší podmínky tvrdě potlačovány. Oficiální odbory fungují spíše jako prodloužená ruka managementu a státu, která nutí zaměstnance „zatnout zuby“ a vytrvat v zájmu udržení výroby
Soudruh hledá inspiraci u západoněmeckých soudruhů? Podívejte se na pracovní podmínky v automobilkách v Rusku a v Číně u vašich vzorů.
Josef když tady tak zasvěceně a vědoucně nekonkrétně tlacháš popiš nám co se v Číně a v Rusku děje v automobilkách. Pouč nás blbé a předveď Josef, co jsi vygůgloval na protiruských a protičínských dezinformačních webech a dozvěděl se z ČT. Josef, my rádi hovoříme se vzdělanejma lidma.