Víkendová anketa – jak čertík bertík s (K)kolářem organizují pařížské óhá…

Do potrhlé doby patří potrhlé ankety. Proto je pro vás organizujeme. Tyhle víkendové. Vedeni snahou aspoň trochu vás rozveselit, když nám během pracovního týdne ze všeho nejvíce a nejčastěji tuhne právě onen úsměv od ucha k uchu. Říká se, že blbost nemá hranice. Měla by je mít. Ty hranice. Nejdříve jsem to chtěl navážno odkomentovat, ale pak si říkám: »Pavle, z tohohle si člověk může dělat už jen srandu, neb něco tak ‚blbýho‘ prostě nevymyslíš…«

Představte si, že čertík-bertík od Havla stanul v čele jakési prý expertní komis Českého olympijského výboru, jež má zamezit startu ruských a běloruských sportovců na letní olympiádě v Paříži příští rok. A představte si podruhé, že s Pinocchiem, jak se mu taky přezdívá, protože podobu nezapřeš…, je v té šestičlenné komis i (K)kolář (ne ten fyzioterapeut)… Otázka zní prostě: Co tomu říkáte?

1. Tato squadra je zárukou toho, že v Moskvě a Minsku, až tam zvěsti o ní doputují, popadají hodiny strachy ze stěn ve všech tamních domácnostech.

2. Komis tohoto ražení bez Kaštánka? Nepřípustné. Předem odsouzené k neúspěchu. Hrubé pochybení ČOV. »Kaštánek do komis«, »Kaštánek do komis!!!« – skandují davy a my s nimi.

3. »Sport do politiky nepatří,« sice tvrdí Pinocchio, avšak s jedinou výjimkou. Politika do sportu patří vždy, je-li terčem Rusko. »Tak je spravne, tak ma byť, Rusko do sportu nepatri.«

4. Trefu do terče sichruje další členka komis, střelkyně Kateřina Emmons. Tak je rovněž »spravne, tak ma rovněž byť, dobre nabito proti Rusku je to hlavni«.

5. Je skvělé, jak jsme na tomto poli (neoraném, neb je stále co překotného vymýšlet) aktivní. Že nám tu dlouhodobě nerostou světoví sportovci, že jsme ve většině dříve parádních disciplínách světu spíše pro smích? Nezájem. Наша главная цель – Россия и Беларусь.

6. Když se dva bývalí velvyslanci v USA sváží do jednoho šiku proti Putinovi a Lukašenkovi, přes to nejede vlak… – to je spojenectví na ještě věčnější časy, než bylo to ČSSR s SSSR.

7. Mám za to, že je fajn roztrubovat, jak sport do politiky nepatří a pak sestavit komis proti sportovcům z politiků. Notabene z těch, co láskou k jejich rodné zemi zrovna nepřekypují. Tím je spravedlivý verdikt předem a doslova zaručen, že?

8. Považuji za vizitku nejvyšší jakosti, že ČOV předstihl v této aktivitě Mezinárodní olympijský výbor. Že v tuposti a omezenosti jde příkladem celému sportovnímu světu. Opravdu máme být na co a na koho hrdí. Pročež – hrďme se…

9. Což takhle ještě zřídit komis, která by zpětným pohledem do minulosti anulovala všechna medailová umístění ruského sportu na mezinárodních akcích (MS, ME, OH apod.) a jala se »spravedlivě« přerozdělovat cenné kovy? Kaštánek by měl co dělat do konce života…

10. Já sám pro sebe jsem si zorganizoval taky komis – za neúčast amerických sportovců na pařížské olympiádě. Za chemické laboratoře CIA na Ukrajině. Připadá vám ta moje privátní komis v porovnání s tou Pinocchiovou oficiální hloupá? Nelogická? Mně připadá chytrá a logická, ale svůj názor nikomu nevnucuji.

Mrkněte na možnosti, zaškrtněte jich max pět a těšte se na výhru. Všichni. Všichni totiž jako obvykle vyhrajete. My u nás v redakci se s tím nemažeme. Všichni jste odpověděli, všichni také vyhrajete. Ať je ta nedostatková radost co nejradostnější. A co vyhrajete? Přece tu radost. Jeden z Murphyho zákonů sděluje, že »i pes, který nikdy nekouše, s největší radostí kousne svého veterináře«. Tak je s radostí pokousejme. Ty naše veterináře, když se k nám chovají jako ke zvířatům… Já bych si klidně kousnul i do těch z komis. S radostí. Velkou.

Pavel Votruba