Původně jsem si v dnešní anketě chtěl zahrát na prognostika a tipnout si volební výsledky v letošních parlamentních volbách. Takže příště. Tu změnu má na svědomí jeden můj kamarád, který mně poslal vtípek tohoto znění: »Brzy nás čeká generace babiček, které neumí upéct dort, ale mají tetování na zadku.« Dobrý, ne? Víc reálné než klasicky vtipné, podle mě.
Proto jsem se v bolestech zamyslel…, co dalšího podobného té babiččině prdelce nás za pár let ohledně budoucích babiček a dědečků také čeká. Věřte, o překvápka nebude nouze. Ani jsem nemusel moc fantazírovat, vlastně vůbec ne. Jen se zamyslet. Dost bolestně. Hrůza a běs a děs taky. Přesněji – 7x hrůza a 2x vroucné přání a ve finále 2 kabátníci v jednom… Pochopíte vzápětí.
1. Babiččin potetovaný zadek (klidně i dědečkův) jsem již zmínil, otázkou je, jak orientována budou v těch časech vnoučata, ale o tom třeba někdy potom.
2. Stejnopohlavní prarodiče – dobou vycvičená vnoučata nepojedou na prázdniny, jako jsme jezdívali my, k dědovi a babičce, ale ke dvěma dědům nebo dvěma babičkám.
3. LGBT+ prarodiče – ty si jistě rády zavzpomínají na časy, kdy cítili potřeby býti každý den někým jiným, jak se identifikovali za koroptev nebo slona atd., jak pochodovali Prahou na Prague Pride a milovali duhu…
4. Babička s umělými ňadry, které ty implantáty zarostly už na věky… Naše babičky měly doma ve chlívku kozu, demokratická a svobodná vnoučata budoucnosti budou mít přímo kozatou babičku. Pokrok holt nezastavíš…
5. Prarodiče influenceři, tiktokeři, youtubeři… – vzpomínám si, jak rád jsem poslouchal mé prarodiče, když vyprávěli, kde za života pracovali – tihle toho moc zajímavého svým vnoučatům nesdělí, snad jen, jak vysedávali u počítače a mydlili do klávesnice jednu zhovadilost za druhou, počítali lajky a jak si babča selfovala prsa a klín a hned šup s nimi na sociálky…
6. Barevní prarodiče – bůh ví, kam se to tady ještě zvrtne, kdo s kým bude plodit děti, ale vzhledem k sexuálnímu apetýtu migrantů z nebílých zemí bych ty barevné prarodiče nevylučoval, zpočátku minimálně půl na půl…, a vnoučata rovněž – bílou hlavičku, černé pacičky…
7. Impotentní prarodiče, rozuměj »prarodiče«… Prostě dva staříci v tom babičkovském a dědečkovském věku, kteří např. po covidu či z protiruské nenávisti zimpotentněli, takže nějaká rádoby vnoučata si buď někde vyšmelili (jak buzny a lesby »své« syny a dcery), nebo zůstali bez nich…
8. Dědeček Fiala – vnoučata za ním budou jezdit do Valdic nebo na Bory a ve škole ukazovat fotky svého děda, jak mu to v pruhovaném šikne a jak odtud vysílá signály o vězeňské stravě, která tu je prý o hodně chutnější než v německých basách.
9. Babička Černochová – jí budou do Světlé nad Sázavou nebo Opavy místo prapotomků pašovat pro obveselení modely ef pětatřicítek a pro rozrušení atrapu Austina.
10. Prarodiče Pavlovi – skříně mají doma pro sichr nabité k prasknutí, až to praskne, aby se fofrem stihli převléct – do ruského, čínského, tureckého, indického, íránského… – babi Eva jistě sebe a vnuky oděje v slovenský či maďarský kroj, aby od srdce zatančila a zapěla pro Roberta, resp. Viktora, a děda Petr bude na nábřeží Ludvíka Svobody, někde mezi Štefánikovým a Hlávkovým mostem, krmit s vnoučaty divoké kachny v uniformě ruského důstojníka… Ti jediní přežijí bez úhony. Víte proč? Protože mají ze všech nejvíce vhodného ošacení pro jakýkoli politický (ne)čas. Jsou to tací dva kabátníci v jednom.
Myslíte, že jsem úplně mimo mísu? Já myslím, že ne. Že jsem se do těch prarodičovských podob více méně (ne)vzdálené budoucnosti docela i trefil. Tak jo. Užijte si v pohodě, klidu a ve zdraví víkend a za týden se těšte na předčasné volební výsledky, včetně nové Vlády České republiky. Budu ji sestavovat v pátek někdy během dopoledne, možná už ve čtvrtek večer…
Na konec ještě drobnost, kterou si neodpustím… Dnes je tomu 80 let, co Rudá armáda osvobodila Krakov. Měla se na něho vyprdnout…
Pavel Votruba
Je-li toto opravdu Vaše vidění světa a jeho perspektivy, pak Vás, Pavle, upřímně lituji. A k poslední větě Vaší barvité stati. Rudá armáda se na Krakov vyprdnout nemohla. Musela jej obsadit, neboť porobení Polska mělo v evropské zahraniční politice Sovětského Svazu tu nejvyšší prioritu,,,
Osvobození Polska.
Ano, ano. Svoboda v Polsku pod knutou sovětské sféry vlivu nabyla až gigantických rozměrů. Ostatně jako u nás…