Velikonoční Polsko 2023

Tak jsem se o Velikonocích ocitnul v polské metropoli Varšavě. Polské Mazowsze po citelných přeháňkách trochu plave, zvláště pak lesy a louky při trati. Z hlediska vláhy letošní úroda v Polsku na Mazowszu není ohrožena, byť přichází teploty o 5-8 stupňů vyšší, než které zažívá Česko. Královna polských řek Visla má zvýšený vodní stav.

Poblíž nádraží Varšava Gdaňská a na dalších místech Varšavy lze číst billboard: »PiS = Drozyzna!« (rozuměj v Polsku vládnoucí autoritářská a euroskeptická pravicově konzervativní strana Právo a spravedlnost = PiS = Drahota). Za půl roku se v Polsku budou konat parlamentní, vojvodské a komunální volby. I když dosud nejsou vyhlášené, volební kampaň již běží. Nepřekvapivě se nevede v rukavičkách. Sebeoznačení PiS jako strana »sjednocené pravice« je při jeho rozsáhlém sociálním programu poněkud matoucí.

Polská ekonomika se zadrhává

Polskou parlamentní opozici tvoří proevropské strany pravicově liberální Občanská platforma (OP), pravostředoví lidovci PSL, levostředová Nová Lewice a protievropská Konfederace (Korwina Mikeho). Skomírající hnutí rockového zpěváka Kukise nelze považovat za opozici.

Polská opozice má jistě pravdu, že Polsko sužuje vysoká inflace (16,1 % v březnu 2023 proti březnu 2022), byť je proti ČR mírně nižší (16,4 %), že reálné důchody klesají, byť to není zdaleka o 5,4 % za rok 2022 proti roku 2021 jako v ČR. Otazníky jsou nad vývojem zadlužení Polska, které se mělo ve 3. čtvrtletí 2022 ve vztahu k HDP snížit, na rozdíl od ČR, kde se prudce zvýšilo. Opozice mluví o dalším zadlužování Polska. Jisté je, že možnosti rozvoje Polska se účastí na válce na Ukrajině podstatě zhoršily.

Problém je, že je velice laciné hodit stávající velké ekonomické problémy Polska výlučně na stávající vládu PiS a tvářit se, že opozice je čistá jako lilie. Totiž, pokud polská opozice kromě Konfederace plně podporuje polskou účast na ukrajinské válce a válka stojí veliké peníze, o stovkách zabitých polských vojáků – dobrovolníků – nemluvě, neměla by se divit, že zadlužení Polska rychle roste a že peníze, investované do války, chybí takřka všude.

Přední politik Nové Lewice Adrian Zandberg hledá skryté dluhy polské vlády. Zatím bez úspěchu. Ne že by vláda PiS nemohla za pomoci některé velké západní banky část státních dluhů někde skrýt. Víme, jak americká velkobanka svého času pomáhala skrýt část státních dluhů Řecka tamní tehdejší pravicové vládě. Jakž takž se jí podařilo obelhat i Evropský soudní dvůr, aby Řecko mohlo spáchat ekonomickou sebevraždu přijetím eura a vstupem do eurozóny. Skončilo to nepřekvapivě velkým finančním krachem Řecka a krutým léčením Řecka »experty« Mezinárodního měnového fondu, Evropské centrální banky a Evropské komise v letech 2009-18. Tito »experti« použili krutou metodu pouštění žilou léčenému. Uvrhli tak Řecko do hluboké ekonomické krize. Ekonomickou úroveň Řecka srazil postupně o celou třetinu a životní úroveň většiny Řeků ještě o víc. Záchranu úvěrů německých a francouzských bank, poskytnutých převážně na nákup zbraní (člen NATO Řecko proti členu NATO Turecku) tehdy vydávali za zachraňování Řecka. Podařilo se jim tak nejen zabránit realizaci radikálně levicového programu tehdejší Tsiprasovy vlády v letech 2015-19, ale také ji donutit provádět brutální pravicové reformy a znemožnit tuto vládu i demokracii v Řecku. Prý byli úspěšní. Zadlužení Řecka vzhledem k HDP se přitom dále podstatně zvýšilo na asi 190 %.

Kolik stojí polská podpora Ukrajině, není známo. Padají vysoká, ale dost rozdílná čísla. Záleží, jak se počítá. Zvláště ožehavé je ekonomické ocenění dodávek starých zbraní a munice na Ukrajinu. Jisté je jen, že Polsko vyhnalo svůj vojenský rozpočet z 2 % HDP v roce 2021 za pouhý jediný rok 2022 na 3 % HDP, tj. zvýšilo náklady na obranu a válku o celou polovinu. Pak se nelze divit, že peníze chybí, kam se jen občan podívá. Existuje i rozsáhlá pomoc lidem utíkajícím z Ukrajiny, byť není tak rozhazovačná jako v ČR a nesou ji mnohem více občané, obce, města a vojvodství než polský stát.

Energetická krize v Polsku

Embargo na nákup ruských fosilních paliv vyvolalo nepřekvapivě velkou energetickou krizi také v Polsku. Prudké zdražování paliv a energie následně šíří inflaci do celé polské ekonomiky. Energeticky náročné výroby jsou zdražováním paliv a energie postiženy podstatně víc, podobně chudí lidé ve srovnání s lidmi bohatými a obyvatelé nezateplených budov ve srovnání s budovami zateplenými. Dlouhodobá orientace Polska a mnoha dalších států na energeticky náročnou silniční a leteckou dopravu přichází draho.

Polsko sice postavilo terminály na příjem zkapalněného zemního plynu LNG, ale USA dodávají svůj méně výhřevný břidlicový plyn za ceny 4-7krát vyšší než domácím odběratelům, takže Polsko a další státy Evropské unie (EU) doslova sdírají z kůže. Inu, brutální tažení USA proti plynovodům Nord Stream není motivováno obavami o energetickou nezávislost EU včetně Polska, ty jsou jen předstírány, ale zájmy USA na vývozu jejich velmi drahého a ekologicky podstatně závadnějšího břidlicového plynu.

Odchod od ruských fosilních paliv nelze ani v Polsku provést rychle. Také Polsko je nuceno potichu dovážet »derusifikovaná« ruská fosilní paliva s vysokou přirážkou za derusifikaci a předstírat, že ekonomicky postihuje Rusko. Rusko ne a ne zkrachovat. Také v Polsku se tváří jak svatý na mostě. A to ještě Polsko i celá EU mohou děkovat za velmi mírnou zimu.

Jiným problémem polských veřejných financí je blokování části dotací ze strany EU. Polské proevropské strany z toho viní vládu PiS, byť neustálými stížnostmi na údajný neprávní stát v Polsku k tomu vydatně přispívají. Pravda, kdo chce bít psa, hůl si najde. Podobně to schytávají Maďaři, protože odmítají výchovu maďarských dětí k LGBT a jiné zhovadilosti, které jim vnucuje vedení EU, či odmítají aktivně podpořit Ukrajinu ve válce s Ruskem. To se nepromíjí.

Pochybné přidružení Ukrajiny k EU

V rámci podpory Ukrajiny se EU rozhodla přidružit Ukrajinu k EU. Na ničivou válku na Ukrajině to citelnější dopad nemá. Znamená to ale otevření trhů EU ukrajinským vývozům, zvláště pak obilí, a tím i ohrožení dosud prosperujícího polského zemědělství. Polští rolníci ostře protestují proti dovozu levného ukrajinského obilí, který činí prodej jejich obilí buď nemožný, nebo za silně podnákladové ceny, které si i při mnohem vyšších státních dotacích proti ČR nemohou dovolit. Po ministru zemědělství Ardanowském, kterého vynesli polští zemědělci v zubech při pokusu realizovat směrnice EU o zákazu chovu kožešinové zvěře, podává demisi i jeho nástupce Henryk Kowlaczik. Bere na sebe odpovědnost za diletantské rozhodnutí vlády Mateusze Morawieckého (PiS). Jistě, ministr zemědělství (nejen polský) měl žádat vetování přidružení Ukrajiny k EU. V rusofóbním Polsku je ale takový postup prakticky vyloučen. Nový polský ministr zemědělství Robert Telus nabízí polským zemědělcům jen své prázdné ruce. Trapné. 15. dubna Polsko oznamuje zákaz dovozu obilí z Ukrajiny. Pozdě, ale přece. V Česku takové opatření podle všeho nehrozí.

V Polsku dominuje Polská státní televize TVP, orientovaná na PiS, a soukromá TVN, orientovaná na polskou proevropskou opozici, zejména na OP. O válce na Ukrajině TVP i TVN tlumočí jen zprávy ukrajinského ministerstva propagandy. Zprávy ukrajinského ministerstva obrany, o zprávách nezávislých expertů a Ruska nemluvě, jim nestojí za zmínku, stejně jako České či Slovenské televizi. Divák se tak dozvídá nejednou i křiklavé nesmysly. Protože polské televize vyznávají politickou korektnost, jejich diváci se nedozvědí podstatné zprávy, že 3. dubna ruská vojska dobila centrum města Bachmut a Ukrajincům zbyl jen západ města, a že 11. dubna začala hromadná kapitulace ukrajinských ozbrojenců v důkladně opevněném a nyní i obklíčeném regionu Avdiivka, odkud osm let zločinně ostřelovali hustě obydlené civilní čtvrti Doněcka a dalších měst východního Donbasu.

Na politické frontě dočasný klid

V Polsku je o Velikonocích na politické scéně klid. Jistě, v převážně katolické zemi je těžké provozovat brutální politický box v době Velikonoc, nejvýznamnějších křesťanských svátků. Na Velikonoční pondělí 10. dubna navíc připadá 13. výročí smolenské tragédie. Tehdy polský prezidentský speciál při riskantním pokusu o přistání v husté mlze na polním letišti Smolensk zavadil křídlem o břízu, následně havaroval a všech 86 osob na palubě zahynulo. Kromě posádky letadla a několika lidí, kterým u Smolenska za druhé světové války zahynuli příbuzní, šlo o polskou elitu včele s prezidentem Polska a jeho paní. Vrchní velitel polského vojenského letectva s revolverem v ruce tehdy stál nad pilotem a tlumočil mu vůli nejvyššího velitele polské armády prezidenta Lecha Kaczynského přistát v husté mlze za každou cenu.

Ke klidu v Polsku prý přispívá, že se nejvlivnější politik Jaroslaw Kaczynský, poslanec a předseda PiS, neobjevuje na veřejnosti. Může to znít i zlověstně. Před parlamentními volbami v roce 2019 Kaczynský za celou volební kampaň vystoupil na veřejnosti jen jednou. Potichu řídil předvolební kampaň PiS ze zákulisí a dokázal prý nemožné, za pomoci málo demokratického volebního systému obhájit absolutní většinu poslanců PiS v polském Sejmu. Jen o jeden mandát PiS utekla absolutní většina v polském Senátu, horní komoře parlamentu. Tentokrát je ale důvod neviditelnosti Kaczynského ryze materiální: vyměňovaly mu kolenní kloub a bylo to prý hodně nepříjemné. Dosud se z toho plně nevzpamatoval.

Otazníky nad polskou levicí

Málo čitelná zůstává umírněná polská levice, dnes tzv. »Nová lewice«. Nebojuje za jednání o ukončení války na Ukrajině. Jednat se prý může jen o ruské kapitulaci, která ale nehrozí. Ne že by někteří Poláci za mír nebojovali. Je třeba smeknout před polskými tankisty, kteří rozkaz jet bojovat s moderními západními tanky na Ukrajinu řešili do jednoho podáním výpovědi a odchodem z armády. Tak se polští tankisté války na Ukrajině neúčastní. Ve Varšavě někteří občané demonstrují proti polské účasti na válce na Ukrajině. Ve srovnání s Prahou jsou polské protesty mnohem méně početné, ale jsou zaměřené téměř výlučně právě proti této účasti. Polský mainstream o nich v rámci politické korektnosti neinformuje. Spekuluje se, že v pozadí protestů stojí příznivci Konfederace.

Smutné je, že umírněná polská levice nevidí základní problém v liberálně ekonomických přístupech, které v Polsku reprezentuje především opoziční OP. Při pravicově liberální politice může být prosperita měřená růstem HDP vysoká a řadoví občané z ní prakticky nic nemají, jak se dělo za takto úspěšné vlády Donalda Tuska a Ewy Kopacz (OP, PSL) v letech 2007-15.

Polská levice má problém, protože ji hlavní rybník do jisté míry vypálil PiS. Nejen že snížili věk odchodu do důchodu, svévolně zvýšený vládou OP a PSL, ale také zavedli sociální dávku 500+ (500 zlotých na každé druhé a další dítě a měsíc, později rozšířená na každé dítě). Sice tak nezvýšili v Polsku velmi nízkou porodnost, ale významný počet občanů vyvedli z bídy. PiS za své vlády od podzimu 2015 zavedl řadu dalších sociálních opatření ve prospěch chudých. Zejména politici OP varovali a varují, že sociální politika vlády PiS přivede Polsko k bankrotu. Nepřivedla. Vážné problémy nastaly až za koronavirové pandemie a za velké války na Ukrajině. Zvýšily je i sankce vedení EK, uvalené na Polsko (a Maďarsko). Ve státním rozpočtu Polska je opravdu těsno a zadlužení státu se prý nebezpečně zvyšuje.

Velké sociálně ekonomické problémy Polska si žádají levicové řešení. Po těch je ale ticho po pěšině. Oba polské levicové týdeníky Politika a Przeglad se této problematice věnují jen okrajově. Zdá se, že kromě obecných témat jsou jejich hlavními tématy feminismus a LGBT. Feminismus je v Polsku vysoce aktuální vzhledem k legislativě zakazující potraty na žádost, kterou v Polsku v roce 1993 prosadila katolická církev prostřednictvím pravicové vlády horlivé katoličky Hany Suchocké. Prý jako historický kompromis. V roce 1996 jej sice zrušila levostředová vláda postkomunistické Strany demokratické levice a lidovců, ale to v roce 1997 změnil polský Ústavní soud. Vláda PiS na základě jeho rozhodnutí v roce 2020 zákaz potratů ještě zpřísnila, a to zákazem potratů na žádost v případech zjištění těžkých vad nenarozených dětí. Boj za LGBT podle zlé agendy EU je v první řadě bojem proti normální heterosexuální rodině, což není levicová ani obecně lidská hodnota. Sexuální menšiny je nutné tolerovat, ale nelze je dávat za vzor či dokonce v jejich zájmu šikanovat zdravou heterosexuální většinu, jak požaduje vedení EU. Časté vlajky LGBT na akcích polské levice a dalších proevropských stran jsou problematické. Nepřekvapuje, že se preference polské Nové Lewice propadají z 13 % v roce 2019 až na současných asi šest procent.

Odvolávání ministra

Po Velikonocích 13. dubna 2023 polský Sejm projednává návrh na vyslovení nedůvěry polskému ministru školství a vědy Przemyslawu Czarnkovi (PiS).

Přímý přenos z jednání polského Sejmu připomíná chvílemi trhoveckou hádku, chvílemi kabaret, chvílemi černou frašku. Osočování, demagogie i reálné problémy, jak to v parlamentu bývá. Padá stížnost na ignoraci požadavků evropského školství. Zřejmě by polské školství mělo jít dolů ještě rychleji, ale v souladu s požadavky EU. Podle opozice vláda vážně zanedbává financování zejména vysokého školství a vědy. Platy vysokoškolských pedagogů jsou jen mírně nad úrovní minimální mzdy. Podle ministra školství se za sedm let vlády PiS minimální mzda i tyto platy zvýšily na dvojnásobek, zatímco za vlád OP a PSL stagnovaly. Až na výjimky už jen na budovách univerzit a akademických ústavů zůstávají ukrajinské vlajky. Opravdu polská opozice neví, kolik stojí Polsko podpora Ukrajiny? Kupodivu se nemluví o tom, že více než milion Ukrajinců s vysokým podílem dětí, které po 24. únoru 2022 přibyl do Polska, znamená obrovský nápor na polské školy včetně zvýšených nákladů.

Přetřásají se individuální dotace. O ty a zejména o jejich rozdělování jde tradičně především. Ministr školství prý preferuje klerikální projekty. Ministr školství vypočítává nemalé dotace Varšavy, spravované OP, na LGBT a další podivné programy škol. Varšava tak činí v souladu s EU. Není překvapivé, že proti odvolání ministra jsou poslanci PiS a někteří další poslanci.

Závěr

Mnoharozměrná krize v Polsku prudce narůstá. Žádá si levicové řešení. Zatím to vypadá, že polská levice levicové řešení krize nemá. Lezení do zadku vedení EU jej těžko přinese, o válečném šílenství nemluvě.

Jan Zeman