Uvidíme…

Karel Čapek napsal: »Nezáleží na tom, že vůl je vůl, chyba je, dělá-li se z něho lev.«

Novinky.cz napsaly, dělajíce chybu: »Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) bojkotoval projev šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova na zasedání ministrů zahraničí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) ve Skopje a místo sebe poslal do sálu referenta. Novinkám to řekl unijní diplomat, podle kterého jde o největší možný ‚diplomatický prostředníček‘, který Česko může Rusku ukázat. Podle zdroje se Lipavský takto rozhodl kvůli ruské agresi na Ukrajině a kvůli tomu, že by poslouchání projevu Lavrova mohlo tuto agresi legitimizovat. ‚V diplomacii jde o velmi silné gesto. Není běžné, aby místo ministra šel do sálu referent,‘řekl Novinkám unijní diplomat, který si přál zůstat v anonymitě.«

»Lev« napsal na sociální síť X po té, co během toho samého zasedání ministrů zahraničí OBSE, kdy se nejdříve ukojil na Lavrovovi, hovořil s britským protějškem Davidem Cameronem: »Jsem velmi rád, že pokračujeme v dobré tradici česko-britských vztahů a krátce po jeho jmenování jsem se setkal s @David_Cameron, abychom probrali spolupráci našich zemí a situaci na Ukrajině a Blízkém východě.«

No, hlavně, že jste to, kluci, probrali. Pamětník sice nejsem, ale z vyprávění svědků té doby a z četby literatury skutečných faktů vím tolik, že na Brity nikdy spolehnutí nebylo a třeba v září 1938 nám to v bavorské metropoli dali jasně najevo a dodnes se za to oficiálně neomluvili. Že jim pak naši piloti zachraňovali před Hitlerem zadek a de facto bojovali na straně nepřítele Československa, notabene státu, který skrze londýnské Rothschildy financoval německý nacismus, namířený v prvé řadě proti Rusku, to je nezpochybnitelná skutečnost.

Vidíte-li jistou paralelu ve všeobjímající náklonnosti vůči Londýnu mezi nynějším »lvem«, z vola zrozeném, a tehdejším ministrem zahraničí, zednářem Janem Masarykem, zrak vám slouží výtečně. A jak dopadl Masaryk, bohužel všichni víme… Můj velmi moudrý děda mně vždycky říkal, že historie se opakuje. No, uvidíme.

Jan Čech