Pane Košťál, já jsem se zamiloval. Ta Danuša, to je tak něco moudrého… To je zázrak. Já ju musím mět na Hradě! Kdo by neznal Dědictví, že? I naša Danuša, stejně jako Bohušova Irénka, má dominantní přednosti – byť každá z nich jiné. Irénka je předváděla rozkoše chtivým pánům, Danuša je ukazuje nám všem, dokonce bez rozdílu pohlaví. Páni, to je fakt něco!
Právě v nich, v těch pohlavích, má totiž tahle garantka rychlých diplomů naprosto, ale opravdu naprosto jasno. Své duchovní vnady vystavila na odiv v jednom předvolebním rádiovém rozhovoru (viz. důkazní video), řkouc: »Myslím, že bychom měli respektovat, že jsou v naší společnosti minority, které mají jiné pohlaví a že bychom to prostě měli akceptovat.«
Otázka moderátora: »A jaké myslíte jiné pohlaví?«
Danuša: »No tak třetí, čtvrté, páté… Já už nevím, kolik v tuto chvíli jich je. Ale pro mě není důležitý, kolik jich je, ale pro mě je důležitý, aby většinová společnost tady toto akceptovala a nenálepkovala tyhle lidi, protože nálepkování je to nejhorší, co vlastně v tuto chvíli ve společnosti můžeme dělat.«
Podívejte se, asi takhle, jó… Já k tomu nemám co dalšího dodat, poněvadž všechno to nejdůležitější bylo právě řečeno. Usadí-li se Danuša na pražském Hradě, začneme se povinně každé ráno identifikovat…
Třetí, čtvrté, páté.
svobodné či ženaté,
jak bohaté jste nahaté!
Vyber si pohlaví…
podle své představy.
Třetí, čtvrté, páté…
i páté přes deváté.
Jan Čech