Slyšíme to všude dokola. Od roku 1990 stále intenzivněji. Musí se šetřit, šetřit, šetřit… Třeba za Klause se tomu říkalo utahování opasků.
Nejdříve, dokud to ještě na hloupý dav extrémně zabíralo, svádělo se to šetření na minulý režim, jehož ekonomika se koncem 80. let prý nacházela v dezolátním stavu. Žil jsem v té době v již poměrně zralém věku a, světe, div se, netrpěl jsem já, ani moji sourozenci, ani moji rodiče či prarodiče. To na okraj. Jenže ono 36 let »zpívat« stejnou písničku, přestává pomalu ale jistě účinkovat. Ten efekt už prostě není tak efektivní.
Proto padla volba na jinou mantru. Nejdříve covid, potom válka… S ní sice Česká republika nemá nic společného, ale zemi a její lid bylo nutno zbídačit a tak se z pokynu Bruselu a NATO začalo válčit proti Rusku.
Zatímco důchodci jsou na obtíž a např. matky samoživitelky se mohou jít tak akorát pást do Krčského lesa a novomanželé bydlet ve Stromovce na lavičce, vláda přidá Hradu 4 milióny na rok. Letos hospodaří Hrad s částkou zhruba 421,4 milionu korun, nově má mít k dispozici 425,4 milionu korun.
ČR má asi 10,9 milionu obyvatel. Čili prťavá zemička. Ovšem vládne jí 200 poslanců + asistenti k ničemu, 81 senátorů + asistenti k ničemu a prezident se svou početnou suitou, jenž usiluje o vládní pravomoci. K tomu vládní ministři (premiér + 15 ministrů), kolem 40 ministerských náměstků a nějakých 23 tisíc úředníků přímo na pražských ministerstvech a Úřadu vlády. No a pak tu máme aparáty krajských úřadů s diskutabilní výkonností a tak dále… Pořád se divíte, že nejsou peníze na věci životně důležité? Nikdy nikdo tuhle drahou srandu kompletně nevyčíslil.
Říká se, že špičkoví sportovci jsou přeplácení. Souhlas. Jenže oni aspoň musí odvést nějaký výkon a peníze na jejich mzdy rozhodně nejdou ze státních rozpočtů. Na rozdíl od platů politiků, od nichž se však profesionální výkon nevyžaduje, resp. výše jejich příjmů není závislá od výkonu. Klasické dětské hřiště postavíte za 300 tisíc Kč. I levněji. Do hradních 4 miliónů se takových sportovišť vejde třináct…, při troše dobré vůle i víc.
Benjamin Franklin napsal: »Kupuješ-li, co nepotřebuješ, zanedlouho budeš prodávat, co potřebuješ.« S touto strategií jsme u nás začali hned v roce 1990, akorát dost svižněji, takříkajíc ruku v ruce. Jak jsme kupovali, co jsme nepotřebovali, tak jsme šmahem a za plného vědomí prodávali to, co každá země, každé národní hospodářství potřebuje… Hůře o to, že jsme kupovali cetky a prodávali klenoty.
Dušan Sedlák
Pravda.Můj táta ročník 1923 se plně oddal novému Československu.Tak jako herec Karel Hlušička bojoval v Praze u Československého rozhlasu a vstoupil do KSČ.Oženil se a odstěhoval do pohraničí Mladých Buků atd.stal se poslancem,kdy to byla čestná funkce bez platu.Jako ekonom pracoval i doma a zhoršující se zdraví ignoroval a tak když byl na profesním vrcholu jako vedoucí ekonom GŘ CHEPOS Brno umírá na jaře 1968 ve věku 45let. Byl to čestný člověk a prima táta.Z dnešní doby by byl velmi zklamán.
.
Pan Sedlák má pravdu.
.
Tak jen pro porovnání a obrázek si každý kdo není ideologicky zaslepený udělá sám.
Vláda ČSSR (vláda Ladislava Adamce) měla v průběhu roku 1989 kolem 20 až 23 členů (předsedu, prvního místopředsedu, další místopředsedy a ministry)
Běžná ministerstva měla obvykle 3 až 5 náměstků ministra (z toho jeden byl zpravidla určován jako „první náměstek“).Silové rezorty (zejména Federální ministerstvo vnitra nebo Ministerstvo národní obrany) měly aparáty mnohem rozvětvenější a počet náměstků či funkcionářů na této úrovni tam dosahoval vyšších čísel (zhruba 5 až 8 přímých náměstků řídících jednotlivé specializované správy a úseky)
Počet poslanců (zvolených ve volbách roku 1986)ČNR (Česká národní rada): 200 poslanců.SNR (Slovenská národní rada): 150 poslanců.FS (Federální shromáždění): 350 poslanců celkem (Sněmovna lidu měla 200 poslanců a Sněmovna národů 150 poslanců).