V tomto týdnu oslavila svátek největší česká svině Otakar Foltýn. Bylo by dobré si připomenout, jak se k tomuto označení propracoval. Začalo to 24. 2. 1976, kdy se »bolševické« svini Foltýnovi staršímu narodil synek Otakárek. Když se svými kumpány jeho narození zapíjel, stará svině Foltýn litoval, že jeho partnerka ještě den nevydržela, protože kluk se mohl narodit 25. 2. – na Vítězný únor – a měl by to v životě hned jednodušší.
Nicméně kluk Otakárek, který vyrůstal v protekční prorežimní rodině, se od svině Foltýna staršího velmi rychle učil a neztratil se ani po změně režimu v roce 1989. Vědom si své minulosti a minulosti rodiny, rozhodl se po vzoru prezidenta Pávka, že musí býti agilnějším anebo, jak se říká, papežštějším než sám papež. Důležitý fakt je, že se narodil do rodiny mysliveckého hospodáře, který měl před rokem 1989 výsadní postavení, protože mohl dávat doporučení, komu bude dovoleno vlastnit kulovou zbraň. Učil se sviňárničky již od dětských let, protože, jak víme všichni, hospodářem mohl být jen prověřený režimu loajální člověk, který svého postavení často zneužíval. Buď dával doporučení za úplatu, nebo lidem, s nimiž nevycházel, znemožnil výkon myslivosti pomocí kulové zbraně.
A tak hajzlík Otakárek dostával trénink od útlého dětství, který zúročil dobře v pozdějším věku, kdy se prokousával funkcemi tak, že ač bez standardního vojenského vzdělání dosáhl hodnosti plukovníka. Poté, co měl neshody s pseudoministryní obrany, bankovní úřednicí Janou Černochovou, byl přeřazen do funkce šéfa vojenské kanceláře současného prezidenta, s nímž si vzhledem ke své minulosti náramně padli do oka.
Prezident Pávek, syn plukovníka kontrarozvědky České lidové armády, ihned ve svini Foltýnovi vycítil spřízněnou duši a doporučil ho na funkci, kterou v současné době vykonává a na kterou se naprosto hodí. Rozhodně by neměl být ze svého postu premiérem Fialou odvolán, protože svým primitivním chováním a nulovým rozhledem v celé nahotě odhalí pro širší veřejnost tento zhýralý systém a podle hesla »čím hůře, tím lépe« přispěje k jeho likvidaci.
Luděk Růžička, právník a publicista