Máme za sebou velkou fotbalovou sobotu, která byla naplněna dvěma šlágry, jež, jeden jako druhý, určitě patří mezi »top 5« zápasů české ligy. Asi byste si ťukali na čelo, kdybych se k tomu, nač čekali fanoušci s neskrývaným napětím a o čem si budou ještě minimálně na počátku následujícího týdne povídat v hospůdkách u půllitru lahodného moku, nevyjádřil a vybral si pro dnešek jiné téma.
Především jsme tedy viděli dominantní výkon Slavie v utkání prvního s druhým. Plzeňská Viktoria shodou okolností, a naprosto nezaslouženě, v Edenu vyhrála první poločas. Stačilo jí zaparkovat autobus před brankářem Staňkem a trápit kreativního lídra dokonalou defenzivou, za niž by se svého času nemusel stydět ani strůjce legendárního prešovského betonu.
Žádný strom ale neroste do nebe a trpělivá, navíc nápaditá Slavia nakonec rozebrala Plzeňské do posledního šroubečku a slavila výhru. Marně si vzpomínám na nějakou povedenou akci obhájce titulu před Kolářovou brankou ve druhém poločase.
V internetových diskusích a na sociálních sítích se Plzeň dočkala kritiky za svůj »zbabělý« nebo »nefotbalový« výkon. Asi bych k tomu řekl, že tohle má dvě stránky. První zhodnotil – a za mě velmi sympaticky – kouč Slavie Jindřich Trpišovský, který uznal, že je právem každého týmu zvolit si svoji taktiku. A ta druhá? Tu už jsem naznačoval před necelým rokem, kdy se tyto týmy rovněž přetahovaly o titul. Napsal jsem, že je mi slávistická filozofie, založená na ofenzivě, mnohem sympatičtější než opatrná hra Plzně, s níž jen paradoxně a shodou okolností Viktoriáni slavili úspěch v minulém kalendářním roce. Podzimní opakující se výhry 2:1 a 1:0 – s vítěznými góly v závěrech – ovšem nebyly žádnou fotbalovou hitparádou a naopak svědectvím o tom, že tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne.
Viktoria bude muset sejít z nastolené cesty a sama posunout své hranice, pokud chce myslet na titul. »Zanďour« totiž na lepší než na třetí místo stačit nebude. Třeba jí sobotní Slavia včas nastavila zrcadlo, jak by řekli tvůrci nesmrtelné komedie o jedné střediskové vesničce…
A jen tak mimochodem, před 15. kolem, kdy se v Plzni uskutečnil jiný šlágr (Viktoria vs. Sparta), měli svěřenci trenérů Michala Bílka a Pavla Horvátha před Slavií osmibodový náskok a před Letenskými dokonce dvanáctibodový. Nyní ztrácejí na první jmenovaný pražský celek čtyři body a na ten druhý pak dva.
Ano, Sparta má v současnosti z celé ligy asi nejlepší formu – a hlavně na rozdíl od Slavie vyhrává venku. V sobotu ovládla onen druhý hit dne, na půdě ostravského Baníku (pro který neexistuje větší zápas než právě proti sparťanům) zvítězila jasně 3:0 a ještě dvakrát trefila břevno.
Jak reálné je, že se nejúspěšnější klub historie po devíti letech přihlásí do řady reálných uchazečů o titul? To se ukáže, zda si formu udrží i ve zbytku jara. To jej totiž čekají klíčové duely – v rozmezí mezi 27. a 29. kolem hraje se Slavií, na Slovácku a s Plzní. No a pak přijde nadstavba… Tam bude teprve patrné, jak na tom Kuchta a spol. doopravdy jsou.
Přesto bych se ale ještě zastavil u té venkovní, resp. domácí bilance tří mistrovských adeptů. V tabulce zápasů na vlastním hřišti je Slavia suverénní. Dvanáct výher, 36 bodů a impozantní skóre 46:6. Druhá Sparta získala ve 12 zápasech »jen« 27 bodů, třetí Plzeň ještě o dva body méně, ale měla na to 11 pokusů.
Ale venkovní tabulka? Tam je vše jinak. První Sparta se pyšní 24 body z 11 odehraných utkání, druhá Plzeň stejným bodovým ziskem ze 12 duelů. Slavia je až čtvrtá se 17 body a už si přijela ven pro čtyři porážky. To konkurenční »S« na soupeřových pažitech podlehlo jen jednou, právě »sešívanému« rivalovi.
Ligový fotbalový finiš tedy bude jistě stát za to. Stejně tak jako ten hokejový. Play off extraligy bylo v tomto týdnu zahájeno předkoly a mě ze všeho nejvíce, mám-li se přiznat, zajímalo, jak se s novou situací, tedy nejistotou čtvrtfinále, vyrovná mistrovský Třinec. Znamenitě. Litvínov vyřadil v pouhých třech duelech. Co na tom, že zcela vyrovnaných!? V play off rozhodují maličkosti a zkušené týmy jim tak nějak umějí jít naproti.
Jak to tak vypadá, Oceláři se již ve čtvrtfinále utkají se Spartou, s níž si dají reprízu loňského finále. To bude skutečně série bitev těžkých vah. A právě ty maličkosti budou znovu rozhodovat…
Takže sportu zdar – a úspěšný týden všem sportovcům i nesportovcům.