Hlavní událost týdne? V hlavní roli byla automobilová estráda Jakuba Jankta. Zvláštní, kolik tento fotbalista v tomto roce vzbudil zájmu a ohlasů. Aniž by si to zasloužil výkony na trávníku…
Nejdříve se v polovině února přiznal k homosexuální orientaci. Byl za hrdinu. To se nestává, že fotbalisté přispěchají s coming outem. A nyní jsou ho celá média proto, že seděl za volantem bez platného řidičského průkazu a ještě k tomu se odmítl podrobit testu na drogy. Změna ve vnímání reality? Nebo jen nafouknutá bublina? Jak je možné, že si tolik pozornosti na sebe strhává hráč, který celé jaro jen střídá, a do posledního derby Sparta – Slavia ani nenastoupil? Čím je momentálně tak výjimečný?
Každopádně si neumím představit, že letenský klub na toho problémového muže uplatní opci na úkor španělského Getafe. Zvláště když má mimo základní sestavu nadějné mladíky typu Karabce či Daňka, k nimž ještě od léta přibude brněnský supertalent Ševčík.
Hráč na sociální síti uznal, že mu jeho zdraví a mentální rozpoložení momentálně neumožňují pokračovat. Co k tomu dodat?
a) Klub zažádal o nezasahování do osobního života Jakuba Jankta. Prima, chápu. Ale v momentě, kdy Jakub Jankto nechal veřejnost nahlédnout do svého soukromého života při coming outu, to bylo v pořádku? Najednou jsem mohl znát směřování jeho osobního života, aniž by mě to zajímalo. Je mi úplně jedno, s kým tráví sparťanský záložník intimní chvíle v posteli, ale už mi není jedno, kdyby po ulicích jezdil pod vlivem jakýchkoli omamných látek. Může být nějaké srovnání jasnější…?
b) Když svého času sparťanská legenda všech legend Jan Berger do sebe klopil jednu skleničku za druhou, stal se objektem veřejného zájmu. Skončil v protialkoholní léčebně a všichni o tom věděli. Nyní je taková doba – jakkoli nechci Jankta soudit, protože nevím, zda opravdu hřeší na návykové látky – že se kolem hříšníků, a chcete-li potenciálních hříšníků, chodí po špičkách. Jsme příliš korektní, a to mi vadí. Život takový není.
Když to zjednoduším, černochovi nemůžete říct, že je černoch, gayovi, že je gay, a transvestitovi, že je transvestita. Ale klidně můžete hýřit pojmy jako »dezolát«, »dezinformátor« nebo »chcimír«. Jak říkám, zvláštní doba…
A když už je řeč o gayích, je to pro mě oslí můstek k jinému sportu, v České republice neméně populárnímu. Ano, k lednímu hokeji. »Třinec hraje buzerantskej hokej,« řekl před měsícem po předkole extraligového play off Nicolas Hlava, útočník Litvínova – týmu, který byl letos jako první vyhoštěn z play off vinou tradičního stylu Třince. Každý soupeř Oceláře ho přestřílí. Možná by to dokázaly i Letňany, kde se smutní po neúspěchu ve finále play off druhé ligy proti Znojmu, navzdory potěšení, jež přináší nedaleký erotický veletrh.
Kdo ví. Ale je fakt, že v každém zápase proti Ocelářům jsou soupeři skutečně aktivnější. Přestřílí Slezany, a jakmile to tam nepadne, žehrají na smůlu. Ve čtvrtfinále přestřílela Sparta Třinecké dvojnásobně. Tlačila, ale soupeř dokázal vždy uštknout jako had. V pravou chvíli. A neodvratitelně.
Tímtéž si prošel v semifinále další favorit – Pardubice. A nyní si ve vyrovnaných soubojích vylamuje zuby i finálový sok z Hradce Králové. Na zápasy je to 2:0 pro Třinec, a to se teprve série stěhuje do Moravskoslezského kraje. Kdepak, to není náhoda. Třinecký styl je nezaměnitelný, ať je v čele Václav Varaďa, či Zdeněk Moták. Jde o něco, co rozhoduje v současném hokeji. A možná ho i trochu kazí, protože útočný styl bude divácky vždy čnít nad tím obranným. Ale účel světí prostředky. A to, co Třinec vstřebal za svůj styl, zvládá lépe než jakákoli odhalená kráska, která se momentálně producíruje v Letňanech, kroucení různými (raději nejmenovanými) částmi svého těla.
A ještě zpět k fotbalu. Česká scéna sice – nadlouho naposledy – uprostřed týdne spala, ale i tak se o světě kulatého míč mluvilo napříč hospodami, ale i prostorami, kde nenarazíte na kapku alkoholu. Všude rezonovalo sobotní derby pražských »S«. Platí fakt, že co člověk, to jiný názor, na to, co se dělo na letenském trávníku a jak bude vypadat finiš celé sezony. Já bych si dovolil připojit svůj tip: sparťanský fanoušek může být rád, jak se tým jeho srdce prezentuje a že po dlouhé době díky atraktivnímu fotbalu může míchat kartami v čele tabulky. Ale Slavia je na tom lépe. Má zkušenosti i širší lavičku. To se musí v klíčových fázích sezony projevit. Jasně, stát se může všechno, ale prognózy ve Fortuně, kdy je Sparta s kurzem na titul 1,55:1 hlavním favoritem, očividně neodpovídají realitě. Pro srovnání – u Slavie je to 2,4:1. Ostatně na tento fakt upozorňoval v rozhovoru pro iportaL24.cz Ladislav Vízek, jakkoli víme, že právě populární »Vizour« Spartu moc nemusí.
Osobně bych si fakt vsadil na Slavii. Ale přiznávám bez mučení, nikdy nesázím…
Takže sportu zdar – a úspěšný víkend všem sportovcům i nesportovcům.