Spojenci málo pomáhají

Jako by Trumpova slova o tom, že je zklamán z toho, že spojenci (myslel ty z NATO) se v případě jeho války nepostavili po jeho bok, nezajímala česká média. Přitom jde o zásadní požadavek promítající se do závazku, že evropští spojenci USA budou v nejbližších letech dávat pět procent na zbrojení a většinu zbraní zakoupí ve Spojených státech. Také to bylo, i když v jiné souvislosti, vysloveno.

Oč konkrétně šlo? O to, že se nepřipojili k útoku USA a Izraele na Írán, neposlali sem vojáky či alespoň peníze pro americkou státní pokladnu. Blíží se volby. Trump se musí prezentovat výrazným úspěchem. To je možné pochopit. Také to, že evropské státy se nepostaví proti němu. Zdá se, že v mnohém z hlediska Evropy uspěl, pokud jde o spoluúčast v útoku na Írán, tak však úspěšný není. Ten stále nechce klesnout na kolena.

Slova o malé podpoře jeho vojenských a ekonomických akcí se ovšem netýkají jen války v Perském zálivu. Americký prezident měl totiž na mysli všechny akce, jež směřují k světovládě Spojených států, i když sám se s Evropou o venezuelskou či iráckou ropu dělit nechce. Proč také? Zajistil ji pro Spojené státy, pro spokojené voliče, kteří jistě zase budou volit jeho republikány.

Co na to Evropa? Nic. Podřídí se. Někteří budou skřípat zuby, jiní se poslušně postaví do řady na pozvání do Oválné pracovny. Nový světový pořádek, tedy americký, se však dál než v Evropě a v Latinské Americe prosadit zcela nezdaří, i když za pomoci americké CIA se podařilo odstranit středolevou vládu v Kolumbii a před tím v Argentině. To Asie a Afrika se emancipují dokonce natolik, že většinou odmítly Spojené státy poslouchat.

Podle názoru prezidenta Trumpa by spojenec měl vždy následovat spojence. Ani se neptat, proč to či ono dělá. Když rozhodne, že např. je třeba obsadit xy zemi, protože její prezident se rozhodl odmítnout americký zkapalnění plyn a neposlouchá rady z USA, tak všichni tam společně s Američany pošlou své vojáky. Tak jako to bylo v Afghánistánu, v Iráku nebo na Balkáně. Nezáleží na tom, že Trumpovi spojenci onomu xy závidí levnější plyn a že by si tajně přáli ho mít také. Už proto, že i zde bývají volby a spokojení voliči volí věrohodné představitele. Poslouchat se ovšem musí. Poslušnost americký prezident oceňuje. Voliči se vždy nějak oblbnou, ale on nikoli. Toho nikdo neoblbne. Na něm pak záleží, zda budou tito představitelé znovu zvoleni, tedy na jeho CIA a globalizovaných firmách s centry ve Spojených státech.

Ale nejde jen o plyn. Trumpovi jde o víc. O vládnutí nad světem. Spojené státy přece byly vybrány ke světovládě. Jde tedy zároveň o zničení konkurence, která může ohrozit americké zájmy, její export. To nelze připustit. To si i v Evropě musí uvědomit. Proto jednak jeho vojenské akce spoluzaplatí, za druhé v nich nechá, bude-li potřeba, umírat své vojáky, za třetí převezme svůj díl odpovědnosti. Většinou to sice bude proti jejímu zájmu, nebo proti zájmu některých jejích členů, ale v zájmu USA to bude.

Pokud jde o nás, musím se zeptat? Jsou v našem zájmu války, které zdraží ropu a tudíž všechno? Je v našem zájmu pacifikovat svět a kvůli tomu věnovat pět procent HDP na výzbroj většinou kupovanou ve Spojených státech?

Neměla by se i tomuto tématu média věnovat, než jen poslanci Turkovi, jehož hvězda už pohasla, a pofoukávat bolístky českého prezidenta?

Jaroslav Kojzar