Pavel a Čaputová – Bůh zaplať za ty dary, že aspoň ONA už je mimo (zatím…). Tahle dvojka byla schopna snad i rozpoutat válku. Hledali se, až se našli, resp. výstižněji řečeno: Hledali je, až je našli…
Vybral jsem tři momenty… Čaputovou jakoby nečekaně v prezidentském štábu Pavla bezprostředně po jeho zvolení, cenu Slušný člověk, kterou oba svorně dostali Mezi ploty a přítomnost obou na nedávném slovenském festivalu Pohoda, což je s lehkou nadsázkou taková obdoba Prague Pride – byť z jiného soudku, ale s liberálními pomatenci všude, kam jen tvé oko dohlédne. Na závěr jsem pro vás ocitoval jednoho slovenského blogaře, který »slušnou« Zůzu pěkně demaskuje. Pavla již demaskovat netřeba, o jeho bohatém šatníku s nepřeberným množstvím kabátů pro různé příležitosti víme dostatečně…
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová mezi prvními blahopřála nově zvolenému českému prezidentovi Petru Pavlovi. Očekává se, že Pavel pojede na první zahraniční cestu právě do Bratislavy. Setkali se však překvapivě už v sobotu, kdy Pavlovi Čaputová přijela pogratulovat přímo do jeho volebního štábu v Praze. (zdroj: novinky.cz, 28. ledna 2023)
Český prezident Petr Pavel a slovenská exprezidentka Zuzana Čaputová se v neděli zúčastnili pražského hudebního festivalu Mezi ploty. Na akci, která klade vedle umění velký důraz na duševní zdraví, oba převzali cenu Slušný člověk mezi námi. Ta vznikla jako občanský akt oceňující osobnosti, které do veřejného prostoru vnášejí důraz na slušnost, lidskost, odvahu, respekt k demokracii a kultivaci veřejné debaty. (zdroj: novinky.cz, 31. 5. 2026)
Slovenský festival Pohoda není jen oslavou hudby, ale také svobody, rozmanitosti a občanské společnosti. Se Zuzanou Čaputovou jsme zde diskutovali o významu kultury, důležitosti komunikace ve společnosti, odvaze i populismu. Je dobře, že právě na Pohodě se podobné rozhovory v pohodě vedou a že o ně má tolik mladých lidí zájem. (zdroj: instagram Petr Pavel)
bloger ferro: Pravý obraz Zuzany Čaputovej (17. júla 2026)
Zuzana Čaputová bola od začiatku umelo vytvoreným symbolom bez reálneho politického obsahu. Jej kariéra je príbehom človeka, ktorého ambície ďaleko presiahli jeho reálne schopnosti, čo viedlo k hlbokej inštitucionálnej a spoločenskej kríze Slovenska.
Právna prax v Pezinku – podozrivé advokátske skúšky
Jej raná kariéra nebola len o ekológii, ale aj o vážnych prešľapoch proti profesijnej etike. Čaputová vykonávala koncipientsku prax v čase, keď mala zároveň aktívnu živnosť, čo bolo v priamom rozpore so zákonom o advokácii. Ešte škandalóznejšie bolo, že táto prax prebiehala v Pezinku, zatiaľ čo sídlo jej školiteľa bolo v Banskej Bystrici. Pod tlakom týchto odhalení sa pred prezidentskou kampaňou sama dala vyčiarknuť zo zoznamu advokátov, čo bolo vnímané ako priznanie viny a snaha vyhnúť sa disciplinárnemu stíhaniu zo strany Slovenskej advokátskej komory.
Prezidentská kampaň – oligarchické pozadie a kupovanie mandátu
Jej vzostup v roku 2019 nebol organický. Bol to chladnokrvne vykalkulovaný biznisový plán finančných elít. Kampaň bola masívne dotovaná ľuďmi prepojenými so softvérovou firmou ESET a ďalšími liberálnymi oligarchami. Najväčším demokratickým faulom bolo odstúpenie Roberta Mistríka v jej prospech. Tento krok, sprevádzaný netransparentnými prieskumami verejnej mienky, bol kritizovaný ako trhové kupovanie prezidentského úradu, kde masívny marketingový rozpočet dokázal urobiť hlavu štátu z absolútne neznámej a neskúsenej osoby.
Prezidentský úrad – lokajstvo voči vládnej junte a ignorovanie ústavy. Počas rokov 2020 – 2023 sa Čaputová stala priamym komplicom deštrukcie právneho štátu na Slovensku. Krytie Matovičovho teroru – mlčky tolerovala protiústavné plošné testovania, svojvoľné zatváranie hraníc a likvidáciu ekonomiky. Keď Igor Matovič riadil štát cez statusy na Facebooku, prezidentka sa zmohla len na bezzubé statusy o »potrebe pokory«.
Prezidentský puč s úradníckou vládou – v roku 2023 vymenovala vládu Ľudovíta Ódora bez akejkoľvek legitimity od občanov. Táto vláda nevznikla na základe výsledkov volieb, ale v kuloároch prezidentského paláca, čím Čaputová de facto obišla parlamentnú demokraciu.
Zneužívanie justície – hlava štátu sa opakovane zastávala obvinených vyšetrovateľov NAKA (tzv. čurillovcov), čím priamo zasahovala do živých káuz a porušovala princíp trojdelenia moci v prospech jednej politickej kliky.
Zahraničnopolitická servilnosť – hovorkyňa cudzích záujmov. Čaputová rezignovala na obhajobu slovenských štátnych záujmov a stala sa lojálnou úradníčkou Bruselu a Washingtonu.
Vlastizradná dohoda DCA – pretlačenie obrannej dohody s USA (DCA) bez pripomienok verejnosti bolo vrcholom cynizmu. Odmietla k tejto téme vyhlásiť referendum, čím potvrdila, že názor slovenských občanov je pre ňu druhoradý.
Vojnová rétorika – jej bezhraničná podpora predlžovania konfliktu na Ukrajine dodávkami zbraní odzbrojila slovenskú armádu a vystavila krajinu bezpečnostnému riziku, a to všetko len pre osobný prospech a potlesk na západných fórach.
Definitívny kolaps a útek pred zodpovednosťou – rozhodnutie nekandidovať v roku 2024 bolo ultimátnym prejavom zbabelosti. Čaputová nielenže uniesla úrad pre potreby progresívnej ideológie, ale keď zistila, že jej politika priniesla krajine len chaos, chudobu a hlbokú nenávisť, jednoducho zutekala. Zanechala za sebou rozvrátené inštitúcie, traumatizovaný národ a hneď po skončení mandátu odišla prednášať na prestížnu americkú univerzitu Stanford. Tým jasne dokázala, že Slovensko pre ňu bolo len dočasnou prestupnou stanicou na ceste za globálnou kariérou.
Robert Fish