Leden před 35 lety. Mrazivé počasí, že by psa nevyhnal. Společnost je ve značném varu. Nakupilo se tolik tuzemských neřešených problémů, a to nemluvím o mezinárodních vztazích. V polovině měsíce začnou demonstrace u příležitosti výročí sebeupálení studenta Jana Palacha v roce 1969. Jedni si chtějí připomenout tuto lidskou pochodeň, která vzplála jako protest proti intervenci vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. Čin J. Palacha nebyl protest proti vládnoucí KSČ v té době. Jan Palach totiž nebyl antikomunista, jak se nám dnes mnozí snaží předkládat. Jen se snažil upozornit, že se ve společnosti objevuje »blbá nálada«. V roce 1989 je situace obdobná: selhává Přestavba a lidem se mnohé věci přestávají líbit. Začnou tedy hlasitě vyjadřovat svoji nelibost. Vládnoucí moc to ale vnímá jako pokus odstranit reálný socialismus sovětského typu a do centra Prahy jsou povolány bezpečnostní složky, aby »zajistily pořádek a klid«.
Oběť Jana Palacha byla využita pro věci příští. Celý týden od neděle 15. ledna roku 1989 se v Praze protestovalo s voláním »svobodu, svobodu«. Demonstrace ale nebyly povoleny a proto zasáhly pořádkové jednotky. Na tom není nic neobvyklého. Podobný postup totiž volí i západní země, když se konají nepovolené demonstrace. Pořádkové jednotky zakročí vždy, když se demonstrace vymyká kontrole a je zde evidentní násilí. Stačí si připomenout Velkou Británii a demonstrace odborů, Francii nebo tehdejší Západní Německo, kde lidé protestovali proti očesávání sociálních práv. V tehdejším socialistickém Československu lidé volali po svobodě a demokracii. Nikdo netušil, že ze svobody a demokracie vzejde likvidování sociálních práv, jakož i privatizace státního majetku. Nechci a nebudu se zastávat tehdejšího systému, který měl plno chyb a vážných deformací, ale je potřeba se na celou věc dívat objektivně.
Neschopnost tehdejšího vedení KSČ reálně zahájit demokratizaci a další reformy posléze vede k tomu, že společnost se od strany odklonila. Přestala jí důvěřovat, na což poukazovaly tehdejší sociologické výzkumy, které byly ale tajné a určené hlavně tehdejšímu ÚV. Nejužší vedení si tenkrát nechtělo připustit, že nastává problém. Lidé si žádali změny, které šly příliš pomalu. I proto demonstrovali. Demonstrace se konají hlavně v Praze, kde se upálil J. Palach a další lidé, stejně se v Praze srpen 1968 vnímal jinak, než třeba na venkově. Lze tedy usuzovat na nespokojenost Pražanů. Snad právě proto, že se většina demonstrací odehrávala právě v Praze, začalo se říkat, že Praha je stát ve státě.
Statistické údaje říkají, že počet členů KSČ v Praze byl k 1. 1. 1989 necelých 157 tisíc. Na začátku roku 1989 měla tehdejší KSČ celkem 1 721 085 členů, což je obrovské číslo. Jednalo se o velký kolos, který ale posléze stál na hliněných nohou a nebyl schopen pružné reakce, což se ukazovalo v celém průběhu posledního roku existence reálného socialismu. Z celkového počtu členů KSČ v Praze určitě několik tisíc chodilo na tehdejší demonstrace. Ať už z důvodu, že se chtěli zviditelnit a ventilovat svůj hněv, který nedokázali prezentovat na schůzích nebo právě z důvodu snahy něco změnit. Právě v tuto chvíli se na scéně také začínají objevovat kariérní komunisté, kteří se v tichosti připravují na věci příští, jež naši zemi uvrhnou do náruče kapitalismu.
Tisíce lidí, kteří se v lednu roku 1989 srocovali na Václavském náměstí v Praze, následně poslouží jako užitečný komparz v cizím zájmu. Jen málokteří si uvědomovali, že je na pořadu obnovení kapitalismu. Moc ležela na ulici a stačilo ji zvednout. Moc zvedl disent, který ji ale dlouho neudržel. Po roce 1990 se rozpadne Občanské fórum a do popředí se dostanou pragmatici kolem V. Klause. Pražská strkanice z ledna 1989 ještě režim svrhnout nedokázala, ale na konci roku došlo k další, mnohem větší demonstraci. Leden 1989 zasel sémě listopadu. Změna by určitě přišla, ale označování všeho z minulosti za špatné přispělo k tomu, že se k moci dostali prospěcháři, tuneláři a další, kteří naši zemi rozkradli. V lednu roku 1989 to ale málokdo z demonstrantů, kteří se pohybovali po Václavském náměstí, tušil. Cizí zájem převážil a započala nové éra budování našeho státu na rozkládající se morálce a rozpadajícím se Československu.
Jan Klán
Diskuze je uzavřena.