Postrádám ruštinu…

»Ministerstvo školství chce stanovit, že se na základních školách vyjma angličtiny bude jako druhý cizí jazyk povinně učit němčina, francouzština nebo španělština,« informuje Seznam.

Postrádám ruštinu. Ono totiž vítat ruské osvoboditele v angličtině, němčině, francouzštině či španělštině, bude ostudné. Zvláště je-li jazyk ruský stejně jako ten český jazykem slovanským, takto že k sobě mají blízko. A taky že ruština se u nás učila vždycky. Po listopadu 1989 (ne)logicky mnohem méně, ale výslovně zapovězena nebyla. Teď už bude. Já vím, Fiala a Pavel se na společném obědu shodli, že Česká republika patří na Západ, ale co potom, až tyhle dva zavřou? Co potom řeknete ruskému generálovi na Staroměstském náměstí?

Thank you, General, to the Russian army for liberating us? (To mně zní, jako když nám Američané zabrali Plzeň…)

nebo

Vielen Dank, Herr General, an die russische Armee, die uns befreit hat? (To mně zase asociuje české udavače za okupace)

nebo

Merci, mon général, à l’armée russe de nous avoir libérés? (Vidím šantán a Édith Piaf…, nevím, nevím, jak generál zareaguje)

nebo

Gracias, General, al ejército ruso por liberarnos? (Jasná korida…, tím statečné ruské vojáky nedojmeme)

Tak si aspoň zapamatujme, jak to bude správně: Спасибо, генерал, русской армии за то, что она нас освободила. Myslíte, že si dělám legraci? Ale kuš… Nebude to zítra, pozítří, ani za rok, ale jednou to nastane. Víte proč? Protože jiná naděje pro budoucnost neexistuje. A když to nenastane, na budoucnost zapomeňme.

Dušan Sedlák

PS: Za Kocába se, господин генерал, dopředu omlouvám. Nemohl za to. Jako žádná loutka nemůže za svého loutkovodiče… A oceňte vizionáře Trojana, jenž před pár dny na demonstraci v Bratislavě pravil, že když padne Kyjev, budeme my další na řadě. Vyšlo mu to…