Rád bych touto cestou upřímně pogratuloval nové předsedkyni SOCDEM, soudružce (to jest původní sociálnědemokratické oslovení) Janě Maláčové, k oživení její strany a k restartování uzdravujících procesů pro záchranu české sociální demokracie.
Podle zásady »svůj k svému« to vypadá, že naše Sociální demokracie má znovu úspěšně nakročeno k tomu, aby se opět stala stranou hájící zájmy pracujícího člověka. A aby byla znovu naší sestrou a autonomní partnerkou na levici.
Jako člen KSČM, tedy člen radikálně levicové strany, zrozené z původní sociálnědemokratické ideje, vítám onen restart Sociální demokracie vřele a srdečně. A pevně věřím, že proces spolupráce českých levicových sil bude (sice ještě dlouhou), ale (přes to všechno) správnou cestou k politice sociálně spravedlivější. A pro lidi této země i nezbytnou cestou k politice navracející naději.
A dovolte mi v závěru své glosy parafrázovat slova československého prezidenta, vyřčená sice v docela jiném kontextu, ale sedící dnes na aktuální SOCDEM jako ona »….. na hrnec« – »Nechť v té straně zůstane, co je pevné a charakterní. A nechť odpadne, co kolísavé jest!«
Gratuluji soudružce Janě Maláčové k tomu, že úspěšně polila sociálnědemokratickou ideu živou vodou. Tak snad se tam znovu vrátí to ozubené kolečko jako symbol lidí pracujících a snad i její růže rozkvete, zavoní a stane se znovu růží červené barvy – růží hájící zájmy pracujících a zájmy neprivilegovaných!
Duhová vlajka je sice pestrá a nic proti ní osobně nemám, jenže duhová vlajka za lidi nájemné nezaplatí…
Marek Adam