Najít večer volné parkovací místo na některých třineckých sídlištích není jednoduché. Auta stojí podél komunikací, ve vnitroblocích a někdy také tam, kde komplikují rozhled nebo průjezd větších vozidel. Městská policie už společně s hasiči prověřovala, zda sídlištními ulicemi projede cisterna. Tam, kde špatně zaparkovaná vozidla průjezd znemožňovala, upozorňovali strážníci jejich majitele. Nejde tedy pouze o pohodlí řidičů. Jde také o bezpečnost. Město se problémem zabývá a investuje do nových parkovacích míst. To je potřeba uznat. Současně je ale namístě položit otázku: Lze nedostatek parkování vyřešit pouze tím, že budeme neustále stavět další stání?
Už v roce 2020 město uvádělo, že v Třinci připadá přibližně 700 automobilů na tisíc obyvatel. Tehdejší srovnání také hovořilo zhruba o dvou automobilech na tři byty. Od té doby se počet vozidel mohl dále změnit. Právě proto potřebujeme nová a pravidelně aktualizovaná data. Kolik automobilů dnes skutečně vlastní obyvatelé jednotlivých sídlišť? Kolik parkovacích míst je v každé lokalitě? Kolik vozidel patří lidem, kteří v místě nebydlí? Kolik aut se dlouhodobě nepoužívá?
A kolik parkovacích míst zůstává v noci volných na soukromých firemních nebo obchodních plochách? Bez těchto údajů můžeme stavět další místa, ale nemusíme problém řešit tam, kde je největší. Třinec již vybudoval parkovací objekt na Sosně. Vzniklo v něm 82 míst, z toho pět pro osoby se zdravotním postižením. Celkové náklady včetně opěrné zdi, terénních úprav a zeleně dosáhly přibližně 62 milionů korun. Měsíční nájem jednoho stání byl při otevření stanoven na tisíc korun. Jednoduchý přepočet ukazuje přibližně 756 tisíc korun investičních nákladů na jedno místo. Při plném obsazení a nájemném tisíc korun měsíčně by hrubý roční příjem činil 984 tisíc korun. Čistě matematická návratnost by tak přesáhla šedesát let. Tento výpočet navíc nepočítá s údržbou, opravami, pojištěním, osvětlením ani dalšími provozními výdaji. Takové srovnání ale neznamená, že parkovací objekt byl automaticky špatnou investicí. Parkování je veřejná služba a objekt přinesl také bezpečnější a organizovanější prostor. Ukazuje však, že vícepodlažní nebo krytá parkovací místa jsou velmi drahá a jejich cenu běžné nájemné zpravidla nepokryje.
Každé rozhodnutí o dalším parkovacím domě by proto mělo vycházet z přesného měření poptávky. Město v roce 2025 investovalo 36 milionů korun do regenerace prostoru nad Hradčany, kde mělo vzniknout 145 parkovacích míst společně s novými cestami, osvětlením, zelení, herními prvky a dalšími úpravami. Ve vnitrobloku ulic Janáčkova a Chopinova mělo vzniknout 57 regulérních stání v rámci revitalizace za téměř 15 milionů korun. Projekt zahrnoval také komunikace, zpevněné plochy, osvětlení, zeleň a úpravy veřejného prostoru. Rekonstrukce parkoviště na Wolkerově ulici měla přinést téměř 40 stání. Předpokládaná hodnota zakázky byla později stanovena na přibližně 13,385 milionu korun bez DPH a opět zahrnovala také chodníky, osvětlení, plochy pro nádoby na odpad a výsadbu zeleně.
U těchto projektů by nebylo poctivé vydělit celou cenu pouze počtem parkovacích míst. Nevznikají jen parkoviště. Opravují se současně komunikace, chodníky, osvětlení a veřejná zeleň. Přesto by město mělo u každého projektu zveřejnit, kolik původních míst v lokalitě bylo, kolik jich po rekonstrukci skutečně přibylo a kolik stála samotná parkovací část. Rozdíl mezi »vzniklo 57 regulérních míst« a »přibylo 57 nových míst« totiž může být značný. Některá auta již mohla v lokalitě parkovat neorganizovaně před rekonstrukcí. Nový projekt pak především legalizuje, zpřehlední a zabezpečí existující parkování. I to má hodnotu, ale veřejnost by měla dostávat přesné informace. Řešení nedostatku parkování musí mít několik částí.
První je samozřejmě výstavba nových míst tam, kde měření prokáže jejich skutečný nedostatek. Druhou částí je lepší využití míst, která už existují. Parkoviště obchodů, firem, škol nebo institucí mohou být večer prázdná právě v době, kdy obyvatelé okolních domů nemají kde zaparkovat. Město by mohlo s vlastníky jednat o sdíleném nočním parkování, pojištění a pravidlech odpovědnosti. Třetí možností je zavedení rezidentního systému v nejvíce zatížených lokalitách. Ten však musí být připraven opatrně. Samotné namalování zón žádné nové místo nevytvoří. Rezidentní parkování může především zabránit dlouhodobému odstavování vozidel lidmi, kteří v lokalitě nebydlí, a zajistit lepší přehled o skutečné poptávce. Čtvrtou oblastí jsou nepojízdná nebo dlouhodobě odstavená vozidla.
Město samo upozorňuje, že podněty na údajné vraky dostává poměrně často, ale jejich odstranění podléhá zákonným podmínkám a lhůtám. Přesto má smysl každý podnět rychle prověřovat a veřejnost informovat, v jaké fázi se případ nachází. Pátým opatřením může být digitální mapa parkování. Nemusí jít hned o drahý systém senzorů pod každým místem. Nejprve by postačila přehledná mapa veřejných parkovišť, jejich kapacity, pravidel a obsazenosti zjišťované pravidelným sčítáním. U větších parkovišť lze později zavést informační tabule ukazující počet volných míst. Důležité je také chránit zeleň a veřejný prostor.
Každé nové parkoviště zabírá plochu, která už nemůže sloužit stromům, dětem, chodcům nebo vsakování dešťové vody. Není proto rozumné automaticky proměnit každý volný pás zeleně v asfalt. V hustě zastavěných lokalitách může být někdy vhodnější menší patrové parkoviště než rozsáhlá plocha. Jinde bude lepší upravit dopravní režim, zavést jednosměrné ulice nebo změnit rozmístění stání. O tom ale musí rozhodovat konkrétní data, nikoli jeden univerzální recept. Město by proto mělo každý rok zveřejnit jednoduchou zprávu o parkování. Kolik míst přibylo. Kolik investice stály. Kolik stání bylo pouze obnoveno nebo legalizováno. Jaká je noční obsazenost jednotlivých lokalit. Kolik podnětů se týkalo neprůjezdných ulic a odstavených vozidel. A jaké projekty se připravují na další rok. Více parkovacích míst Třinec potřebuje. Stejně důležitý je ale systém, který zajistí, že dostupná místa budou využívána účelně, bezpečně a za přiměřenou cenu. Parkování se nedá vyřešit jednou velkou stavbou.
Dá se však postupně zlepšovat kombinací přesných dat, rozumných investic, sdílení existujících ploch a jasných pravidel.
PhDr. Martin Vacek, MBA – lídr kandidátky »SPOLEČNÁ LEVICE PRO TŘINEC« do komunálních voleb 2026 v Třinci. Emeritní poslanec PS PČR a předseda Výboru pro sociální politiku PS PČR. BPP, nominován za ČSSD


Třinec, Třinec, Třinec… A zase Třinec…
Ony se blíží volby…