V předminulé tygří středě jsem kritizoval kandidátku na prezidenta České republiky Alenu Vitáskovou za její neochotu kandidovat a pomoci lidem v naší zemi. Za tuto krátkou dobu jsem měl možnost poslechnout si mnoho názorů, které lze shrnout v konstatování, že její rozhodnutí bylo velkým zklamáním pro vlastenecky smýšlející občany. Objevují se také spekulace o »trafice« slíbené za nepodání kandidatury. Čas nám ukáže (pokud nás nezničí válkychtivý Comedy band SPOLU), jaký byl skutečný důvod jejího rozhodnutí, ale teď se s tímto stavem musíme nějak vypořádat. A vybrat menší zlo. Zlo, které nám dá alespoň naději.
Mnoho lidí finální seznam kandidátů, kteří byli ministerstvem schváleni, velmi zklamal. Postrádají zde skutečného kandidáta – člověka, který bude hájit zájmy České republiky a tedy i jejích občanů. Kandidáta, o kterém nelze pochybovat. A to je důvodem neochoty jít k volbám. Vracím se teď k další tygří středě, kde jsem i přes kritiky obhajující svoji neochotu volit sdělil, že pokud se někdo vzdá svého práva volit, vzdává se tím i svého práva cokoli kritizovat. Chápu hořkost či zoufalost, která se usazuje v našich srdcích, ale pořád ještě by měla zafungovat zodpovědnost. Pokud si uvědomujeme, že nic nemůžeme získat, je nutné si položit otázku, ZDA MŮŽEME NĚCO ZTRATIT? A zde zcela jasně sděluji ano! Ještě může být hůře, bez jakékoli naděje na obrat k lepšímu.
Pokud se tedy chcete dívat na druhé kolo prezidentských voleb v režii válkychtivého generála, který bude předvádět antičeský souboj s další globalistickou loutkou Nerudovou, tak nevolte. Tito dva mají být hřebíčkem do rakve svobody, a pokud uspěje jeden z nich, tak se můžeme těšit (a to brzy) na válku, povinnou vakcinaci, digitální koncentrák a jiné systémové »nástroje svobody«. Je těžké vysvětlovat neprobuzeným, že volit člověka jen proto, že v uniformě dobře vypadá, či českou verzi slovenské Čaputové, je hloupost, ale musíme to alespoň zkusit. Za těmito lidmi není nic svobodného, nic pozitivního pro naši zemi, ale pro pětikoaliční komando jsou to favorité, kteří jim pomohou upevnit jejich mocenskou touhu po věčném korýtku.
Z ostatních kandidátů, kteří byli »připuštěni«, je pouze jediný, který je schopen se těmto loutkám postavit a získat potřebný počet hlasů. Babiš, který nám během covidové diktatury ničil životy, a vytvořil tím základy pro rozdělení společnosti v takovém rozsahu, který naše země nepamatuje. Byl u moci v době, kdy většina zemí světa přistoupila na hry, které byly kýmsi nařízeny, a mnoho lidí ho za toto bude navždy nenávidět. Aktuálně je však alespoň nadějí na zachování svrchovaného státu, který nebude rozebrán a zničen. Byl vykonavatelem »pandemické« diktatury v České republice, ale nezavíral lidi za protisystémový názor. Je to podnikatel, který bude »obchodovat« se všemi, kdo mohou být pro něj (a snad i trošku pro nás) přínosem. Je zde naděje, že neskončíme znovu za velikým plotem svobody, který nám Brusel začíná stavět, a budeme se (možná) dle zdravého rozumu bavit, s kým chceme a ne s tím, s kým nám to dovolí.
Osobně nejsem ještě rozhodnut, vnímám Pavla a Nerudovou jako stoprocentní zlo, kterému nejde o český lid. U Babiše přemýšlím a budu zvědavý, zda je tento člověk schopen nám něco dobrého nabídnout. Nejlépe »Orbánovskou« cestu, to by se pak mohl stát favoritem. Opět musím souhlasit s názorem prezidenta Klause, který označil Babiše za jediného kandidáta, kterého mohou lidé promyšleně volit.
Babiš na hrad? Ach jo! Velmi složité rozhodování nás čeká v době, kdy nejde jen o ekonomickou prosperitu, ale i o holý život. Každopádně sedět doma a nadávat bez volby nebudu. Co napsat závěrem? »Nepřítel mého nepřítele je můj přítel«. Tato fráze mi opravdu hodně »vrtá« hlavou. Přemýšlejte i vy…
David Tygr Ploc, předseda strany DOMOV
Já tedy mezi Babišem, tou ženskou a tou gumou nevidím žádný rozdíl.
Tygře Ploci vaše a čerstvé Paroubkovy mekty k volbě prezidenta, ze kterých jako sláma z bot čouhá zděšení z možného vítězství Danuše Nerudové velmi těší některé z nás. Jde o ty, kteří nejsou absolventy Vysoké školy života, jejichž triumfem bylo bez propadnutí projít první stupeň „základky“. Již dříve jsme vyčlenili dle svých možností určitou částku a v sázkách favorizovali Danuši Nerudovou. Osobně ji hraji delší dobu v milém kurzu 5,5, který zatím klesl o dvě jednotky, to těší…