Plán Spojené státy – Rusko, co o něm víme? Jde prý, bude-li přijat, o konec války. Přesně tak, jak řekl Zelenský, že jedině USA jsou schopny jí, tedy válce, učinit konec. Podle ukrajinských médií má být Rusku vydán celý Donbas, Krym uznán za ruský a Ukrajina smí mít pouze 600 000 vojáků (tím by se společně s německým bundeswehrem stala nejsilnější armádou v našem eurounijním světadílu), za to vše bude moci vstoupit do EU a dostane záruky bezpečnosti. Evropa ovšem nesouhlasí a tam jsou hlavní loutkovodiči ukrajinského prezidenta. Proto Kaja Kallasová svolává hromy a blesky. Na stole jsou nové sankce. Podle chlubného Lipavského byla uvítána také jedna z našich iniciativ. Jde o postih bachařů v jedné ruské věznici, kde jsou údajně vězněni disidenti. Asi se předpokládá, že odtud za nákupy jezdí do Prahy nebo do Paříže. Proto ten hloupý návrh. Jinak prý budou postiženy lodě plující pod cizí vlajkou a rozvážející ruskou ropu. Nebudou smět přistát v evropských přístavech a zřejmě budou zastavovány na volném moři. Co bude pak? Nevím. Ty evropské přístavy mohou totiž klidně minout, protože Evropa není Dakar, Rio de Janeiro, či Bombay. Je mnoho přístavů, kam nedosahuje jurisdikce paní Kallasové. Budou potopeny? Proč ne, sankce je sankce a EU bojuje za čistotu ovzduší, nikoli za čistou mořskou vodu. Tu přece v Bruselu nepijí.
V téže době američtí generálové jednají s ukrajinskou premiérkou Julijí Svyrydenkovou. Nevím, zda jde o výsledek jednání, ale prohlásila, že prozatímní vláda Ukrajiny podepíše s Ruskou federací mírovou smlouvu. Čtete dobře. Žádný Zelenský, žádná Evropa. Sice prý se oni generálové se Zelenským také sešli, ale komuniké zveřejněno nebylo. Nebo jsem přehlédl něco o vzájemném porozumění?Podle amerického návrhu by volby na Ukrajině měly být do sto dnů. Zelenský by zřejmě ve hře nebyl. Malý mužíček chodící mezi evropské lídry bez kravaty a ve svetru by už přestal dostávat apanáž. Neumřel by však hlady?
Jenže Evropa se hlásí. Ve čtvrtek v ranních hodinách paní Kaja vzkázala světu, že žádná smlouva pro Ukrajinu nemůže uspět, nepodpoří-li ji kromě Ukrajiny i Evropa. Prostě válčit se bude, pokud evropští lídři v čele s paní von der Leyen, neřeknou jinak, i kdyby na smlouvě byly už podpisy Trumpa, Putina a někoho pověřeného z Ukrajiny. Přesto, že by už byly dohody třeba podepsány a podepsal by je nějaký nový představitel Ukrajiny, nebudou uznány. Jen Evropa totiž ví, co je správné a co je třeba přijmout. Jen Evropa je přesvědčena o tom, že všechno má být jinak a to i za cenu války všech Evropanů proti Rusku. Evropská letadla srovnají Moskvu a Volgograd se zemí, znovu bude obklíčen Petrohrad, evropské tanky budou brázdit nejen Povolžím, ale zamíří i na Irkutsk. Naftová pole budou převzata do správy demokratických zemí a narychlo se začne opravovat poškozený plynovod Nord Stream, protože už půjde o evropský plyn. Takové je sladké pomyšlení těch, kteří budou velet z betonových podzemních řídících center a své rodiny skryjí do předem připravených podzemních sídlišť. Fantasmagorie? Ano, ale nikoli má.
Neznám všechny zádrhele amerického plánu, ani jeho výhody. Nevím, zda by s ním ukrajinští představitelé vyšlí z případných voleb souhlasili. Je velmi pravděpodobné, že dokument, jenž by byl podepsán, by se mohl lišit od amerického návrhu. Podotýkám, že údajně nebyl konzultován s Moskvou. Jenže byl vypracován. Má své zdůvodnění. Vím ovšem jediné: Je tu, aby se o něm jednalo. Je to v zájmu nejen válčících stran, ale i Evropy. Jinak totiž lidé budou stále umírat a Evropané chudnout. Ukrajinské obyvatelstvo z této situace musí mít jenom trauma, proto většinou, jak ukázaly průzkumy, chce mír. Už má dost zkorumpovaného Zelenského režimu a fašistických Azovů. Kam chce směřovat, dokáže bez evropského poručnictví. Peníze, které Evropa posílá a bere je od úst vlastnímu obyvatelstvu, se většinou utrácejí za zbraně a munici, protože cílem, jak v tomto týdnu řekla Kallasová, je oslabit Rusko. Nebo je rozkradou ti nahoře. Co z nich má ukrajinský občan? Ano, i ten, který všelijak láme povinnou ukrajinštinu a nesmí v kostele zpívat pravoslavné litanie? Těch obyčejných Ukrajinců, kteří utíkají před válkou, je mnoho, statisíce jsou těch, co nechtějí umírat za Evropu a přišli právě do Evropy nebo do Ruska. Někteří za prací, jiní kvůli výhodám, které jim už nikdy nikdo znovu nenabídne, další třeba pro válku, jež se mnohých z nich osobně málo týká, ale jíž se obávají. Co s tím? Léčit je všechny další válkou, která se nakonec, nikoli v zájmu jejich země, stane celoevropskou? Zkuste se zeptat Ukrajinců, kteří pracují u nás – a dobře pracují, co chtějí. A nebudou-li se bát, protože také u nás už začíná vládnout strach, řeknou vám pravdu. Dozvíte se, co vlastně chtějí. Myslíte, že jim ruskojazyčný východ, který se postavil proti Majdanu, stojí za životy jejich blízkých nebo ten jejich?
Odpovězte si, prosím.
A ještě otázka: Myslíte, že většina našich mladých mužů, potažmo žen, tedy naše děti, vnuci, půjdou s písní, jako tomu bylo v případě kašperskohorských Němců v roce 1914, umírat za úsměv gynekoložky von der Leyen či našeho generála s čtyřhvězdičkovými epoletami v kapse někam hodně na východ, aby přinesli svobodu na Krym, do Luhanska a Doněcka, tedy těm místním, kteří si takovou pomoc nepřejí?
Zkuste si odpovědět…
Jaroslav Kojzar
Diskuze je uzavřena.