Dosažení deklarovaných klimatických cílů, tedy nulových emisí do roku 2050, bude zejména bez rehabilitace v podstatě čisté jaderné energetiky očividně zcela nereálné. Předpokladem přechodu na takzvanou zelenou energetiku, tedy tu, kterou bez špetky zdravého rozumu, natož odborného pohledu, jako jedinou uznávají zčásti zkorumpovaní a zčásti zpitomělí úředníci a politici Evropské unie, je totiž i mnohem větší množství řady komodit, které je třeba také nějak získat, tedy většinou vytěžit.
Jednou z klíčových je například i měď, ovšem nad tím, zda se jí podaří zajistit dostatečné množství, panují mírně řečeno nemalé pochybnosti.
Závěry studie společnosti S&P Global, o níž informoval server CNBC, uvádějí, že do roku 2035 se poptávka po mědi téměř zdvojnásobí. A pokud jí nebude dostatek, klimatické cíle zůstanou jen na papíře.
Měď je totiž důležitá pro elektromobily, větrné a solární elektrárny a také pro infrastrukturu, která zajišťuje přepravu a skladování obnovitelné energie.
Elektromobil potřebuje podle S&P Global 2,5krát více mědi než vůz se spalovacím motorem. Solární elektrárny potřebují na jeden megawatt instalovaného výkonu dvakrát více mědi, než je potřeba při výrobě elektřiny ze zemního plynu nebo uhlí. V případě větrné elektrárny na moři je to až pětkrát více.
Měď je také hlavním materiálem pro infrastrukturu, jež zajišťuje přenos obnovitelné energie. Je v kabelech, tranzistorech, měničích… »Energetická transformace bude na mědi mnohem více záviset než náš současný energetický systém,« řekl CNBC místopředseda společnosti S&P Global Daniel Yergin. »Měď je kovem elektrifikace a je z velké části tím, o čem je přechod na novou energetiku,« dodal.
Podle závěrů zprávy se poptávka po mědi do roku 2035 téměř zdvojnásobí až na 50 milionů tun. Do roku 2050 pak přesáhne 53 mil. tun. To je podle S&P Global více než všechna měď, která se spotřebovala na světě v letech 1900 až 2021.
Hlavní podíl na růstu poptávky mají nesporně obnovitelné zdroje energie. Potřeby se ale budou zvyšovat i v jiných oblastech, což podle S&P Global zájem o měď vystupňuje na dosud nevídanou úroveň.
Spuštění nové těžby přitom není vůbec jednoduché. Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) trvá v průměru 16 let, než se podaří plně spustit těžbu v novém dole. Prozatím může část zvýšené poptávky uspokojit vyšší využití stávajících dolů a důslednější recyklace, ale bude to stačit?
Výzkumníci S&P Global nabídli dva scénáře budoucího vývoje. V případě toho horšího, který počítá s produkcí na stávající úrovni, bude v roce 2035 chybět na trhu deset milionů tun mědi. Deficitní však má být trh ve 30. letech i podle optimističtějšího scénáře, kdy se těžba zvýší a zintenzivní recyklace – deficit ale bude přece jen nižší. Avšak ani podle jednoho ze scénářů nebude nabídka taková, aby pokryla potřeby související s dosažením nulových emisí do roku 2050.
Asi není co dodávat…
Ivan Cinka