Třinecké letní koupaliště bezpochyby patří k příjemným místům našeho města. Nabízí velký plavecký bazén, dětský bazén, brouzdaliště, šedesátimetrový tobogán i možnosti dalšího sportovního vyžití. V areálu jsou například tenisové kurty, hřiště na plážový volejbal, nohejbal, stolní tenis nebo pétanque. Nejde tedy jen o prostor, kde se lidé mohou v horkém dni vykoupat. Otázka ale zní: Využíváme tento městský areál skutečně tak, jak bychom mohli?
V sezoně roku 2025 navštívilo třinecké letní koupaliště od června do 2. září téměř 25 tisíc lidí. Na první pohled jde o pěkné číslo. Samotné označení návštěvník však neznamená 25 tisíc různých osob. Jeden člověk, který přijde desetkrát, se do statistiky započítá desetkrát. Správa tělovýchovných a rekreačních služeb města Třince přitom uvádí, že všechna její sportoviště dohromady navštěvuje více než 300 tisíc lidí ročně. Návštěvy letního koupaliště tak v roce 2025 představovaly necelou dvanáctinu celkové roční návštěvnosti zařízení STARS. Jde samozřejmě pouze o orientační srovnání, protože venkovní koupaliště může fungovat jen několik měsíců a jeho provoz zásadně ovlivňuje počasí. Právě závislost na počasí je hlavním problémem každého venkovního koupaliště.
V červnu je třinecký areál v pracovních dnech standardně otevřen od 14 do 19 hodin. O víkendech od 9 do 19 hodin. Teprve během července a srpna je běžná provozní doba od 9 do 20 hodin. Současně provozovatel upozorňuje, že koupaliště je otevřeno pouze za příznivého počasí. To je pochopitelné. Nikdo nemůže požadovat, aby koupaliště zůstávalo otevřené celý den při dešti a teplotě patnáct stupňů.
Je ale správné položit si otázku, zda by se provoz nemohl pružněji přizpůsobovat skutečnému počasí. Teplé dny někdy přicházejí už v květnu a mohou pokračovat také v září. Naopak v červenci může být několik týdnů chladno a deštivo. Pevné rozdělení sezony podle kalendáře proto nemusí vždy odpovídat skutečným podmínkám. Pokud přijde na konci května několik velmi teplých dnů, dokáže město areál otevřít dříve? Pokud je krásné počasí v první polovině září, má smysl sezonu automaticky ukončovat? A pokud během června teplota přesáhne třicet stupňů, je pro rodiny a seniory dostačující otevření koupaliště až od čtrnácti hodin? To nejsou výčitky vůči zaměstnancům koupaliště. Provoz bazénu vyžaduje přípravu vody, hygienické kontroly, plavčíky, pokladní, údržbu i další pracovníky. Jde o otázku, zda celý systém umožňuje reagovat na počasí pružněji než dnes.
Důležitá je také ekonomická stránka. Celodenní vstupné činí podle současného ceníku 150 korun pro dospělého. Děti, důchodci, držitelé průkazu ZTP a studenti platí 100 korun. Rodinné vstupné pro dva dospělé a dvě děti činí 390 korun. Děti do tří let a osoby se ZTP/P mají vstup zdarma. Jde o částky, které nejsou ve srovnání s jinými volnočasovými aktivitami mimořádně vysoké. Pro rodinu, která by chtěla koupaliště navštěvovat několikrát týdně, už ale mohou představovat citelný výdaj.
Nabízí se proto otázka, zda by nebylo vhodné zavést cenově výhodnější sezonní permanentky pro obyvatele Třince. Případně balíček deseti nebo dvaceti vstupů, rodinnou sezonní kartu nebo levnější ranní a večerní vstupné. Takový systém by mohl přinést dvě výhody. Obyvatelé by byli motivováni chodit častěji a provozovatel by část příjmů získal předem bez ohledu na to, zda bude každá návštěva skutečně využita. Město by zároveň mělo zveřejňovat podrobnější ekonomické údaje.
Nestačí oznámit, že koupaliště navštívilo téměř 25 tisíc lidí. Pro odpovědné hodnocení potřebujeme znát také počet dnů, kdy bylo skutečně otevřeno, výši tržeb, spotřebu vody a energií, personální náklady, náklady na údržbu a celkový příspěvek města na provoz. Teprve poté lze vypočítat skutečné náklady na jednu návštěvu.
V roce 2024 například proběhla rekonstrukce přípravy teplé užitkové vody v areálu koupaliště za přibližně 1,43 milionu korun bez DPH. Taková investice může být potřebná a rozumná. Veřejnost by však měla mít možnost následně zjistit, jaké přinesla úspory vody, energie nebo provozních výdajů. Nejde o to požadovat, aby se městské koupaliště samo zaplatilo.
Veřejné sportoviště není běžný obchodní podnik. Přináší také hodnoty, které nelze jednoduše převést na tržby – pohyb dětí, možnost trávení volného času, prevenci zdravotních problémů, setkávání lidí i dostupnou rekreaci pro rodiny, které si nemohou dovolit pravidelné cestování. Právě proto bychom ale měli vědět, kolik nás tato veřejná služba stojí a kolika lidem skutečně slouží. Areál by navíc mohl být více využíván i mimo nejteplejší odpolední hodiny.
V ranních časech by mohl nabízet vyhrazené plavání pro seniory nebo kondiční plavce. Dopoledne během června by jej mohly více využívat školy. V méně teplých dnech by bylo možné nabídnout zvýhodněný vstup pouze na sportoviště, tenisové kurty nebo plážový volejbal. Ve vybraných termínech by se zde mohly konat menší sportovní, rodinné nebo komunitní akce. Ne každé z těchto opatření bude ekonomicky výhodné. Každé by však bylo možné nejprve vyzkoušet během jedné sezony a poté vyhodnotit podle návštěvnosti a skutečných nákladů.
Do budoucna stojí za prověření také možnosti snížení energetické náročnosti. Může jít o účinnější technologie, omezení tepelných ztrát, využití sluneční energie nebo recyklaci části vody. Nejdříve však musí vzniknout odborný propočet, který ukáže cenu investice, očekávané úspory a dobu návratnosti. Nejhorší by bylo investovat miliony pouze proto, že určité technické řešení působí moderně. Stejně nevhodné by ale bylo odmítnout každou změnu s vysvětlením, že venkovní koupaliště je zkrátka závislé na počasí a nic dalšího se dělat nedá.
Třinecké koupaliště je kvalitní městský areál. Otázkou není, zda ho máme zachovat. Otázkou je, jak z něj vytvořit místo, které bude během sezony využíváno častěji, pružněji a širším okruhem obyvatel.
Pomoci by mohl každoročně zveřejňovaný přehled obsahující: počet provozních dnů, celkovou návštěvnost, příjmy ze vstupného, provozní náklady, investice, příspěvek města a náklady přepočtené na jednu návštěvu. Taková čísla by umožnila vést rozumnou veřejnou diskusi. Ne o tom, zda je koupaliště dobré, nebo špatné. Ale o tom, zda se podařilo využít jeho skutečný potenciál a zda každá koruna vložená do jeho provozu přináší občanům Třince co největší užitek.
PhDr. Martin Vacek, MBA – lídr kandidátky »SPOLEČNÁ LEVICE PRO TŘINEC« do komunálních voleb 2026 v Třinci. Emeritní poslanec PS PČR a předseda Výboru pro sociální politiku PS PČR. BPP, nominován za ČSSD