Nacházíme se v novém historickém údobí. Všude kolem nás putuje spousta informací a lidé často nevědí, čemu a komu mají věřit. Ne jinak je tomu s válkou na Ukrajině.
Právě s šířením alternativních informací, případně informací z jiných než západních zdrojů, se do popředí zájmu Pětipsí vlády dostala otázka dezinformací. Do boje s tímto fenoménem 20. let 21. století se vláda pustila se strategií »Hlavní správy tiskového dohledu«: zakázala činnost dvou desítkám webů, které dle výkladu CZ.NIC šířily blbou náladu ve společnosti v podobě názorů na válku na Ukrajině. Tomu všemu přispěchal na pomoc státní zástupce Daniel Stříž, který pohrozil, že za schvalování agrese Ruska vůči Ukrajině hrozí až tři roky za katrem bez ohledu na to, jestli by tento čin byl schválen nebo odsouzen z vyššího principu mravního.
Okolní státy alternativní informace k válce na Ukrajině nijak neomezují. Nechávají tomu volný proběh a jdou spíš cestou vysvětlování. Mnohdy navíc ukazují obě dvě strany téže mince. U nás se ale ukazuje pouze jedna strana. K tomuto účelu byl zřízen vedlejšák vládního zmocněnce pro boj s dezinformacemi, který pobírá DPP/DPČ, a Michal Klíma je tedy spíše kontraktorem než profesionálním úředníkem. Docela úsměvné, další privatizace veřejné moci. Hned jak tento kontraktor stanul ve své funkci, začal prohlašovat, že se musí veřejně říkat pravda, pravda a nic než pravda. Tedy to, s čím souhlasí vládní Pětipes. Myslete si, co chcete, ale zkuste říkat něco jiného, než považujeme za pravdu my s naším zmocněncem-kontraktorem: »Když už myslíš, nemluv. Když už mluvíš, nepiš. Když už píšeš, nepodepisuj a nesdílej. A když už sdílíš, nediv se. Svobodu po projevu ti nikdo v naší demokracii zaručit nemůže, i když ji Listina základních práv a svobod zmiňuje.«
Na internetu naleznete mnoho konspiračních teorií, mýtů, polopravd i výmyslů, které jsou nebezpečnější než dezinformace. Musíme si ale přiznat, že informační válku dnes používají všechny strany. Všechny šíří takové věci, aby se nenahlodalo veřejné mínění. V naší zemi je to například desinformace, že vlastně migrační vlnu z Ukrajiny zvládáme naprosto bravurně (best in refugees). Jak cimrmanovské. Vláda se musela pochválit sama, když už to nikdo jiný neudělal. Vše vláda zvládá pěkně. Dokonce ani není v nouzi, jen nadále potřebuje nouzový stav. Je zakázáno šířit dezinformace a je povoleno šířit pravdu! Tu ale nikdo nešíří, všichni bojují s dezinformacemi a to ve stylu radia Jerevan považují za šíření pravdy.
Klímovo »Gasudarstvo Bezopasnosti« (KGB) je jen oddělení, v jehož čele stojí vládní kontraktor pro boj s dezinformacemi (šíření pravdy), ale už jen jeho přítomnost nás vrací do První republiky. Například, když se vzdával pluk Azov (má ve znaku svastiku), titulky zněly jak z doby protektorátní: Hrdinní obránci Azovstalu. Připomínalo to českou interpretaci bitvy o Stalingrad, jak lze doložit Lidovými novinami z 5. února 1943: »Heroismus bojovníků ve Stalingradě dovršen.« Byla to pravda nebo dezinformace?
Kmotře Petře, nepřepepři s Vítkem ten boj proti dezinformacím! Český lid je dlouho klidný, ale zároveň přemýšlivý. Neomezuj jeho práva daná Ústavou, protože za ně ostatně všichni v roce 1989 horovali. Nebo se snad vláda inspiruje v jiných historických obdobích? Asi ano. Shlédla se v První republice, kde se bojovalo nikoliv s dezinformacemi, ale s jiným názorem. Zejména tím levicovým, který byl cenzurován. Dnes nesmíte mít jiný názor, protože budete označeni za dezinformátora nebo někoho hlásnou troubu. Drzý jazyk, brzy Ruzyně. I tak mohou v budoucnu znít nová vyjmenovaná slova po Z (Pro Klímu – toto není narážka na označení ruských vojsk pohybujících se po ukrajinském území). Nedovolme sklouznout českou demokracii do bahna československého národního socialismu před 2. světovou válkou!
Jan Klán