Za vše může Rusko. Pohybujete o tom? Já, budu-li věřit evropské a vlastně už i světově řízené propagandě, nikoli. Ta je zdroj pravdomluvnosti. Jen jejím prostřednictvím jsme se mohli dozvědět, že tragédie malajského letadla, které se zřítilo někde v Indickém oceánu a v těchto dnech se obnovuje jeho hledání, padá zřejmě na ruský vrub. Svého času jsme také mohli slyšet, že za zničení Nord Streamu nese odpovědnost Putin, že drony nad Dánskem nebo jinými západními evropskými státy jsou dílem Moskvy, že Rusko co nejdřív napadne Evropu. Myslím si ovšem, že ne vše je třeba brát doslova. To se týká nejen lodí plujících v Něvském zálivu pod jinou než ruskou vlajkou, které prý dostaly za úkol poškodit podmořské kabely mezi státy Unie, tajemných ufonů nad Anglií, ale také dronu mířícího (nebo jich bylo víc?) na ruskou prezidentskou rezidenci u Novgorodu.
Nejsem fanda současného vedení Ruska, je stejně liberální, jako celá Evropa. Budoucnost lidstva vidím jinde, nemám rád ani válečná řešení. Nikdy nikam nevedou. Jen vyvolají další příkopy. Poznamenají několik generací, které nikdy nezapomenou na své mrtvé a třeba v skrytu už dnes pomýšlejí na příští odvetu. Je to hrůzný kruh. Tolik k vysvětlení. V současné době, kdy stále ještě platí nenávistné zákony předchozí vlády a vedoucí soudcovská místa jsou obsazena podle hradního a vystrčilovsko-pravdoláskového klíče, je nutné se předem, pokud nesouhlasíte s mainstreamem, vymezit. Jinak vás může čekat až čtyřleté vězení.
Politika, jež jakýkoli problém připisuje jedné ne přátelské zemi, nevede nikam. Při tom dnes už víme, odkud přišli skuteční ničitelé podmořského Nord Streamu, že demokracie na Ukrajině dost pokulhává, přesto asi bude přijata do EU, že zdejší korupce nemá obdoby snad s jinou zemí na světě, že zákaz ruštiny v regionech, kde se mluví převážně rusky, byl jednou z kapiček, která byla na počátku odtržení Krymu a reakcí východních oblastí proti převratu na Majdanu, že vrazi z Oděsy, kteří zapálili 2. května 2014 Dům odborů, při němž zahynulo několik desítek etnických Rusů, které v něm uzamkli, nebyli potrestáni, stejně jako za několik dalších pomajdanských hrůz, že ničení soch hrdinů Vlastenecké války a přejmenovávání míst s jejich jmény na názvy po nacionalisticko-fašistických vůdcích je součásti vládní politiky, že postfašistické bojůvky jsou součástí zdejších ozbrojených sil… Spojené státy kvůli tomu dokonce dali pluk Azov načas na seznam teroristických organizací. Protože však »to jsou sice vrazi, ale naši vrazi«, bylo jim za vlády prezidenta Obamy odpuštěno.
A Rusko? Naše média o něm a jeho postojích píší negativně. Dozvídáme se jen to, co slouží proti němu. Putin je pro ně diktátorem, jenže bych docela rád viděl prezidenta, který byl v demokratických volbách zvolen tak velkým procentem voličů! Nepochybuji o tom, že ruští generálové si také upravují výsledky bojových akcí. Kdo to ve válce, byť omezené, nedělá? O tom, jak žijí Rusové, však nevíme nic. Prý většinou jsou nadále podporovateli Putina. Podle informací těch, co tam byli, tam život běží v normálních kolejích. Obchody jsou plné a dokonce i západního zboží. Nic nevíme ani o BRICS. Jakoby neexistoval. Přitom Rusko v něm hraje významnou roli. Jeho členy jsou mimo jiné Čína, Indie, Brazílie, Jižní Afrika, Egypt, Írán, Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie, Indonésie, Etiopie a partnerskými zeměmi, které se už podílejí na jeho aktivitách, jsou Bělorusko, Bolívie, Kazachstán, Kuba, Malajsie, Thajsko, Uganda, Uzbekistán, Nigerie a existuje, alespoň podle wikipedie, dalších údajně třicet států, jež projevily o členství v této organizaci zájem. Mimo jiné i Turecko a Mexiko. Je tedy Rusko izolované? Kdo chce věřit, nechť uvěří.
Je třeba si uvědomit, oč v této válce jde. Ni slovo o tom, že vlastně o přerozdělení zdrojů, přitom právě to je ve hře. Stejně jako tomu bylo v Krymské válce, při intervenčních akcích v té Občanské či v jedenačtyřicátém. Pokud jde o Rusko, muselo se vždy bránit a ubránilo se. Jenže tehdy byla Ukrajina jeho součástí. Dnes je tomu jinak. Jde o bratrovražedný boj, i když v případě Ruska je to spojeno s vlastní bezpečností a ochranou krajanů. Zájem o zdroje bych ovšem také nevynechával. Ani strategické cíle. Krym ovládá Černé moře. Je letadlovou lodí, kterou chtěli dobýt už Francouzi a Angličané. Byl poslední baštou posledního velkého generála bílých Pjotra Wrangela. Po té sem Němci vrhli velké síly a téměř vykrváceli, protože obrana Sevastopolu se bila snad do posledního muže. Dar Chruščova, byť to bylo spojeno s výročím Ukrajiny a mělo i své ekonomické důvody, byl nešetrným opatřením a setkal se u obyvatelstva s odporem. O těch zdejších etnických Rusech, které to stálo životy, protože někteří se postavili na odpor, se tehdy psát nesmělo.
Evropě, tedy té unijní a alianční, jde o zcela něco jiného, než je deklarováno navenek. O zdroje a strategické umístění země. Proto toleruje fašizující tendence na Ukrajině a zlaté záchody těch, kteří rozkrádají tzv. evropskou pomoc. Potřebuje Rusko vrátit do jelcinovských let. Změnit silnou mocnost na kolos o hliněných nohách. V poddajnou zemi, která zobe z rukou panské rasy. K ní však my patřit nebudeme. Na forhontě jsou Britové, Němci, možná Francouzi, Španělé, Poláci. My jsme jen pravé křídlo, které lze přehodit za levé a poslat do první linie (viz pohádka Šíleně smutná princezna). Suroviny po skvělém vítězství, tedy pokud zvítězí Zelenského Ukrajinci, si rozdělí jiní. Jenže vše má jednu jedinou vadu. Nad jadernou mocností se nevyhrává sankcemi, drony a ranami pod pás. Napnelismus (slovo V+W) má své hranice a já se bojím okamžiku, kdy se je šílenci z Bruselu pokusí překročit. Nepochybuji ovšem o tom, že i na druhé straně jsou stejní šílenci. Putin je zatím drží na uzdě. Ale, jak píší někteří američtí analytici, měli bychom se začít bát, co bude po něm.
Ten dron (drony?) mířící na Putinovu rezidenci je pokusem znehodnotit dohody, které se velmi pomalu rodí. Pokud ho tedy vyslali Ukrajinci. Cítí totiž za zády koalici ochotných, která může dát peníze a nejmodernější zbraně. Je možné, že tomu tak bylo, i když Wolodymyr Zelenský tvrdí opak. Jako příklad válečného mlžení nechť slouží město Kupjansk v Charkovské oblasti. Podle Zelenského není pod kontrolou Rusů (nechal se na silnici vedoucí údajně do města fotografovat), jenže na západě od nás byla již zveřejněna satelitní fotografie, na níž je vidět, že na všech významných místech této dříve sedmadvacetitisícové křižovatky vlaje ruská vlajka. Tak jak to tedy je?
Jde mi však o zmíněný dron (drony?). Zelenský má už velmi malý přehled o dění na frontě. Už je to doména generálů (viz opět zmíněná pohádka) a rozkaz může vydat kdekdo. Ukrajinský prezident se stará spíše o přísun peněz z Evropské unie, protože také on je na nich zainteresován, než o rozhodování generálů či jejich poradců. Pokud jsou pravdou seznamy jeho nemovitostí, jež zakoupil porůznu ve světě, pak se nelze divit. Není ostatně sám. Mnozí další vlivní Ukrajinci, jak ukazuje filmový šot jedné americké televize, jenž se dostal do Evropy, Monako je plné bohatých Ukrajinců, kteří nakupují ty nejdražší věci. Údajně stejně jsou jimi také naplněna alpská švýcarská a francouzská zimní střediska. Ani u nás tomu není jinak. Kde a jak však chudáci běženci získali tolik prostředků, že si to mohou dovolit? Nemám na mysli ty obyčejné Ukrajince, kteří slouží v našich nemocnicích, staví domy, silnice, či se shýbají při protrhávání zeleniny v Polabí. Těm díky. Velké díky. Těm druhým není zač děkovat.
Prý si Rusko vymýšlí. Jde v případě zmíněného dronu (dronů?) údajně o promyšlenou lež, která má zabránit míru. Jenže, proč by za této situace zaslalo do USA důkazy o tom, že šlo o ukrajinskou akci, jak jsme se dozvěděli z médií? Washington zatím mlčí. Kdyby šlo o lež, nezareagoval by už?
Ten dron (drony?) poslaný údajně na Putinovu rezidenci, může leccos zkomplikovat. Nejde náhodou o druhý pokus likvidovat ruského vůdce? Zlí jazykové jako o prvním mluví o sestřelení civilního malajsijského letadla MH17 17. července 2014 raketou Buk nad linií bojů na východě Ukrajiny v době, kdy se ruský prezident vracel domů z jedné zahraniční cesty a v blízkosti sestřeleného stroje se ve vzduchu nalézalo také jedno ze tří letadel, jež mělo dopravovat Putina.
Čas ukáže, jak to vlastně s tím dronem (drony?) bylo. Případ však dokazuje, že ona válka, která je stále z Evropy podněcována, by měla opravdu skončit, nebo se my všichni dočkáme, že to, co zachvátilo svět po třicátých letech 20. století, byla jen hra na slepou bábu.
Jaroslav Kojzar
Diskuze je uzavřena.